Woody Allen slaví 85 let. Génius absurdity, kterého málem zničilo MeToo

Allen začal svou kariéru psaním pro jiné. Vymýšlel gagy pro stand-up komiky, byl scenáristou v televizi NBC. Psal také povídky a divadelní hry. Trvalo dost dlouho, než se prosadil jako filmový režisér.

Jeho debutem se stala komedie Seber prachy a zmiz v roce 1969. Sedmdesátá léta už byla zlatou érou Woodyho Allena, který dovedl k dokonalosti svůj styl zneklidňujícího, černého a mnohdy absurdního židovského humoru, jehož tématem bývá sex, nemoci, smrt, existenciální deprese nebo také umění a humbuk kolem něj. Některé snímky z té doby hraničily s genialitou. Kdo by neznal Manhattan, Annie Hallovou nebo Lásku a smrt. Dokázal ale překvapit i zcela odlišným filmem Interiéry, což vůbec nebyla komedie, nýbrž newyorská pocta Ingmaru Bergmanovi.

I v dalších letech nabídnul spoustu skvělých filmů - třeba Hana a její sestry, Zelig, Pozor na Harryho nebo z poslední doby fantastické Jasmíniny slzy s Cate Blanchettovou.

Není žádným tajemstvím, že po osmdesátce se na Woodym Allenovi projevila únava. Snímky jako Café society nebo Kolo zázraků v jeho filmografii jistě nezaujmou zásadní pozici, někdy se už příliš okatě opakuje, ale fanoušci si pořád užívali, že každý rok přijde „nová Allenovka“.

To platilo do roku 2018, kdy přišly hysterické útoky hnutí MeToo. S razancí bolševických tribunálů začalo MeToo soudit a trestat bez důkazů. Woody Allen mohl stokrát opakovat, že adoptivní dceru bývalé partnerky nezneužíval a policie už dávno vše vyšetřila a odložila. Nebylo to nic platné, důkazy MeToo nezajímaly - po čase se jim skutečně podařilo zničit Allenovu kariéru v USA.

Po kampani začali herci vracet honoráře za jeho filmy a s omluvným úsměvem vysvětlovat, že předtím nevěděli, jak je špatný. Zrušily se divadelní adaptace jeho děl a film Deštivý den v New Yorku nemohl mít americkou premiéru. Společnost Amazon podepsala s Allenem smlouvu na 5 filmů, ale po MeToo od ní odstoupila.

Allen se pak přesunul do Evropy. Natočil Festival pana Rifkina, který jde v lednu 2021 do českých kin. Na jaře ale hlavně vyjdou v češtině jeho paměti pod názvem Mimochodem.

Překladatel Michael Žantovský o nich řekl: „Je to upřímný, zábavný, skvěle podaný a bohatý životopis složitého umělce. Na každé stránce najdeme fór, vzpomínky jsou plné jeho kafkovského absurdního humoru, který je nám velmi blízký. Ale přes všechen vtip jsou jeho paměti vlastně dost smutné. Woody Allen má velmi špatné mínění sám o sobě i o světě a na rozdíl od ostatních lidí to neskrývá. Druhý důvod, proč je to vlastně smutné čtení, je ten, že se velmi věnuje případu údajného zneužití Soon Yi. Přestože se ten příběh odehrál před pětadvaceti lety, Woody Allen byl vyšetřován a zbaven všech obvinění ze zneužívání a nakonec si adoptivní dceru Mii Farrow vzal za ženu, je poznat, že to dodnes cítí jako velkou křivdu.“