RECENZE: Nebezpečí číhá už úplně všude. Druzí Cizinci přestřelili

Základní rámec Cizinců nastolil snímek Oni z roku 2008 režiséra Bryana Bertina. Na něj o deset let později navázal Johannes Roberts v pokračování s podtitulem Noční kořist.

V obou filmech terorizovala náhodně vybrané oběti trojice vrahů s maskami strašáka, panenky a pin-upky (spoře oděná kráska). Činila tak bez zjevného důvodu a zavedeným postupem. Nejprve jim zaťukala na dveře a otestovala je vždy stejnou otázkou: Je Tamara doma? Pak si s nimi zvráceně pohrála a nakonec je brutálně sprovodila ze světa.

Harlin, který loni uvedl počáteční část své předělávky, jež byla nerozeznatelná od originálu, nyní ukročil stranou. Rozhodnul se dobře, neboť už z jedničky bylo zřejmé, že bez čerstvého nápadu by se jeho série vyčerpala hned na startovní čáře.

Ve dvojce se publikum znovu potkává s protagonistkou Mayou v podání Madelaine Petschové, která se do trilogie zapojila i coby producentka. Na rozdíl od svého zahynuvšího snoubence přestála masakr z prvního dílu.

Probouzí se na nemocničním lůžku a řeší, jak se odtamtud co nejrychleji dostat domů. Nepřátelé ji však nenechají odejít tak snadno. K tomu jim dopomáhají podivně semknutí obyvatelé města, kteří pachatelům, jak se zdá, krvavou zábavu tiše tolerují.

Pozměněná zápletka teď poněkud působí jako ze špatného jižanského hororu, ve kterém nevítané přespolní mordují venkovští primitivové. Scenáristé Alan Freedland a Alan R. Cohen napsali samé klišovité figurky. Třeba šerifa, jenž se více než zločinců obává šťouravých agentů FBI, a liknavé místní, kteří s oblibou mluví v hádankách a do příběhu vnášejí víc zmatku než užitku.

Druhým Cizincům nelze upřít, že výrazně posunuli Mayin charakter od nezapamatovatelné další oběti do houževnaté a jasně uvažující přeživší. Díky tomu, že oproti řadě hororových postav jedná až na pár výjimek chytře, udržuje diváky ve střehu.

Sympatická protagonistka, kterou navíc Petschová úctyhodně ztvárnila, pomáhá budovat napětí a do jisté míry zastřít skutečnost, že příběh na víceru míst postrádá logiku. Pomiňme přitom fakt, že jí často vypadává mobilní signál, který v USA opravdu není zaručený.

Prazvláštní je ovšem to, že se ocitne ve zdravotnickém zařízení bez jakéhokoli personálu, aniž by tvůrci objasnili, kam zaměstnanci zmizeli. Když už konečně narazí na civilizaci, veškeří lidé, s nimiž se potká, se chovají zle, nepatřičně nebo nepochopitelně, jako by bylo celé město ovanuté drogami.

Scenáristé nově zařadili odbočky do minulosti, které vyjevují, kým byli vrazi v dětství. Jsou ale pojaté didakticky a předvídatelně, čímž se vytrácí záhada, která celou sérii pohání kupředu, totiž proč vlastně násilí páchají. Zda to autoři napraví, se diváci dozví příští rok, kdy má mít premiéru závěrečná část.