RECENZE: Mumie přetváří rodinné trauma do prostého hnusu

Po akční výpravě za archeologickými vykopávkami, které koncem minulého tisíciletí přinesl na velké plátno americký režisér Stephen Sommers, bere do Egypta diváky i Cronin. Ukazuje však jeho odvrácenou, nikterak romantickou stránku. Turisticky frekventovaná země je tvůrcovýma očima plná prachu, temnoty a liknavých úřadů.

Sledujeme následky nepopsatelného traumatu amerického manželského páru, zahraničního zpravodaje a zdravotní sestry, které ztvárnili Ir Jack Reynor a Španělka Laia Costa. Kdosi jim během písečné bouře unesl nejstarší dceru, jež si v době zločinu o samotě hrála na jejich domácí zahradě v Káhiře, kde kvůli mužově práci pro televizi rodina momentálně žila.

Pátrání po pohřešované Katie vedlo do slepé uličky a egyptští kriminalisté případ záhy odložili. O osm let později se dívka nečekaně objeví v nalezeném sarkofágu. K překvapení všech je naživu. Po zjevné mumifikaci je ale fyzicky k nepoznání, a navíc v katatonickém stavu.

Vrací se ke své mámě a tátovi, kteří se mezitím přestěhovali zpátky na jih Spojených států, a sourozencům. Ti ji na rozdíl od zoufalých rodičů nevítají se zrovna otevřenou náručí a okamžitě vycítí, že s jejich odcizenou sestrou není v pořádku vůbec nic.

Cronin pojal svůj počin jako syrový body horor, v němž oproti pohříchu minimálnímu množství strašidelných scén servíruje tučnou dávku čirého hnusu. Na svědomitě provedené výpravě, efektech a maskách se očividně nešetřilo a více než vcelku průměrný, předvídatelný děj je hrůzná, především velkolepá vizualita snímku.

Nutkání k odvrácení zraku vyvolávají četné sekvence, z nichž většinu má na starosti Katie. Nevolnost mohou způsobit detaily jejích snětí postižených končetin, odpadávajících nehtů, vylámaných zubů i zvratků smísených s krví nebo podivné chrčení, které jako jediný zvuk tato němá protagonistka vyluzuje.

Nelidskými pohyby a rouháním se přibližuje ďáblem posedlé puberťačce Regan ze slavného Vymítače ďábla z roku 1973. Zlověstným chováním je zase podobná poměrně fádním dětským postavám ze soudobých hororů.

Přestože je Katie ve scénáři víceméně špatnou připomínkou všech jejich nešvarů, odvádí její představitelka Natalie Graceová úctyhodný výkon, což lze říct také o filmovém bratrovi Shyloovi Molinovi a sestře Billie Royové. Trojice rozhodně stojí za větší zmínku než poněkud bezvýrazní Reynor s Costou nebo pobožná hispánská babička v podání Mexičanky Veróniky Falcónové.

Technicky precizní přehlídka tělesného rozkladu spolehlivě zvedne žaludek. Kvůli plochému scénáři a nevyváženému herectví nicméně Croninova Mumie nedokáže pořádně zneklidnit.