RECENZE: Film Dámy mají přednost karikaturním způsobem nastavuje zrcadlo patriarchální dominanci

S podobným námětem operovala už romantická komedie Nancy Meyersové Po čem ženy touží, v níž reklamní manažer po zásahu proudem začne slyšet to, co si ženy skutečně myslí. I zde tak zásah shůry zafunguje jako prostředek nápravy hlavního protagonisty.

Tím je vysoce postavený manažer Damien (Sacha Baron Cohen), kterému jeho mentor a generální ředitel reklamní agentury Atlas Fred (Charles Dance) sdělí, že s ním po odchodu do důchodu počítá na své místo. Zároveň je mu připomenuto, že vlivný klient, společnost Guinness, se podivoval, že ve vedení společnosti, jíž chce svěřit zakázku na pivo pro ženy, se žádná dáma nenachází.

Damien pověří svou asistentku, aby nějakou ženu k povýšení vybrala; jde samozřejmě o to, aby poskytla krytí tomuto důležitému obchodu. Volba padne na Alex (Rosamund Pikeová), svobodnou matku dospívající dcery, která ve firmě pracuje dvacet let. Na první schůzce kreativního týmu ke kampani přichází s nápady, ale mužskými kolegy je tak jako dosud přehlížena.

Když pak nechtěně vyslechne, z jakého důvodu se mezi ně vlastně dostala, naštve se a chce podat výpověď. Damien za ní běží, arogantně přitom zpochybňuje její schopnosti, když v tom narazí na ulici do sloupu. Po probuzení se vrací do kanceláře, v níž panují ale úplně jiné poměry než před touto nehodou.

Alex obývá jeho kancelář a ve vedení společnosti jsou jeho někdejší asistentky. Nejvýš v hierarchii jako předsedkyně představenstva stojí bývalá uklízečka Glenda. Damien navíc zjišťuje, že se nezměnily poměry jen v jeho společnosti, ale na celém světě…

Z mužských soch se staly ženské, proměnily se názvy knih (Harriet Potterová, Donna Quijote) i obchodních značek (Burger Queen). Ve Vatikánu už nesedí papež, ale jeho ženská obdoba Beatrice. V ulicích se konají demonstrace mužských aktivistů proti nerovnosti, v Saúdské Arábii konečně povolili mužům řídit auta.

Tyto významové inverze, převracející znaky původního světa, působí zábavně, protože do absurdna otáčí kánony patriarchálního světa. Ženy si v těchto nových pořádcích ale zároveň osvojily negativní projevy dominantního mužského chování, jako jsou misogynie nebo sexismus.

V touze po povýšení přijme Damien pozvání od generální ředitelky Felicity (Fiona Shawová), která se k němu chová přesně tak, jak on byl zvyklý přistupovat k asistentkám. Donutí ho obléci si fetišistický kostým, v němž jsou mu vidět genitálie, a hrát roli kovboje.

Najednou jsou to muži, kdo musí bojovat s předsudky a ve firmách o své místo na slunci. Režisérka Thea Sharrock s dvojicí scenáristek a jedním scenáristou v americkém remaku původně francouzského filmu z roku 2018 I Am Not an Easy Man ale nepřistupuje k tématu převrácení rolí moc inovativně.

Cílem je přivést muže k zamyšlení, jak se chovají k ženám. Problém této morality ale je, že ženský svět konstruuje jako satiricky dovedenou vizi toho převráceného mužského. Těžko se chce uvěřit, že by ženy přijaly stejné zvyky a modely chování jako muži.

Nejde tak o projekci matriarchátu, ale nastavené karikaturní zrcadlo tomu negativnímu ze světa patriarchálního. V tom zůstává film zpátečnický, že proti genderovým nerovnostem zejména v pracovním prostředí bojuje stereotypními a zjednodušujícími tezemi i vypravěčskými schématy. Mezi ně patří i poněkud povinný charakter romance mezi hlavními protagonisty.

Dámy mají přednost tak nejsou satirou podvratnou nebo feministicky laděnou, ale spíš takovou staromódní komedií o napraveném šovinistovi, kterému jeho herecká a profesní partnerka udělí lekci z vnímavosti vůči druhým.