Článek
„Česká Bardotka“ točila s Vojtěchem Jasným, Jiřím Krejčíkem, Evaldem Schormem a mnoha dalšími. Také v Německu, Maďarsku nebo Rakousku. Účinkovala ve stovce celovečerních a televizních filmů, za něž získala i řadu cen.
K jejím nejlepším filmům patří Vlčí jáma, Vyšší princip, Každý den odvahu, Mladý muž a bílá velryba, Zánik samoty Berhof či Kráska v nesnázích. "Překvapilo mě, kolik maminka každý rok natočila filmů. Ta její obrovská filmografie včetně televizní tvorby.
Samozřejmě jsem to věděla, ale netušila jsem, jak až moc pracovala. To bylo neuvěřitelné, často točila i dva filmy najednou," řekla o ní v roce 2022 její dcera Tereza Brodská u příležitosti vydání knihy Moje máma Jana Brejchová, v níž zachycuje vzpomínky své matky.
A filmová publicistka Jana Podskalská k tomu dodala: „Musím říct, že mě překvapilo, jak vlastně tahle naše nejzářivější filmová hvězda trpěla malou sebedůvěrou a ustavičně o sobě pochybovala. Člověk by to do ní neřekl vzhledem k tomu, jakou kariéru má za sebou, ale byla to velká pokora k profesi, k práci, kterou dělala.“
Nejlepší hereckou školou byl Janě Brejchové sám život, jak často tvrdila. Od vstupu do filmového světa točila jeden film za druhým. A přitom nevystudovala konzervatoř, ani DAMU. Narodila se v Praze 20. ledna 1940 jako druhá nejstarší z osmi dětí.
Jana Brejchová v Noci na Karlštejně Video: Bonton
Její otec rozvážel mléko, matka byla v domácnosti. Ve třinácti letech ji objevil režisér Ladislav Helge, když hledal dívku do filmu Olověný chléb: „Vybral si mě, asi že jsem byla fotogenická. Krásná ne, ale fotogenická. O talentu řeč být nemohla,“ vzpomínala později.