Hlavní obsah

Dny české kultury: Mácha v kryptě, Kundera v pitevně

Právo, Jaroslav Rudiš, Freiburg

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

FREIBURG

Autobus se pomalu sune nočním městem. Zastavuje a lidé vystupují. Z potemnělého vchodu do Krypty jeptišek v Černém klášteře vane ledový vzduch. "Vstup jen na vlastní nebezpečí," říká muž u vchodu a trochu potutelně se usměje.

Článek

Dole u hrobů hoří svíčky. Herec Christian Heller bere jednu z nich do ruky a začíná číst z tajuplné Krkonošské pouti Karla Hynka Máchy. Mácha by měl jistě radost. Heller text přednáší hodně dramaticky a atmosféra v tmavé a vlhké kryptě je přímo strašidelná.

Tak vypadala jedna z literárních zastávek Pražské noci, která se uskutečnila ze soboty na neděli v jihoněmeckém Freiburgu v rámci Dnů české kultury. Ty zde začaly 2. června.

Četlo se najednou na mnoha místech. Bohumil Hrabal a jeho Postřižiny bavili lidi u piva v místním pivovaru. Na Jaroslava Haška se vzpomínalo v bývalém vinném sklípku domu U červeného medvěda, údajně nejstaršího hotelu v Německu z roku 1120.

Zazněla povídka o pražském večírku abstinentů, který se zvrhl v bujarou pijatyku. Do sklepa se ale paradoxně s pivem ani vínem nesmělo. Milan Kundera byl na řadě v pitevně Anatomického ústavu, kde diváci mohli detailně rozebrat ukázku z jeho slavného románu Nesmrtelnost.

Čtení z Karla Čapka s konalo ve vězeňské cele

V kryptě na ústředním hřbitově se četlo z Jana Nerudy, absurdní hře Vernisáž Václava Havla tleskali lidé v luxusním obchodě s nábytkem, na čtení z Karla Čapka se museli dokonce na čtvrt hodiny nechat zavřít do cely ve vězení, aby pak mohli vyrazit na další štaci. Celkem jich bylo dvanáct. Všude se četlo s krátkými přestávkami hluboko do noci.

Originální nápad uspořádat čtení z české literatury na netradičních místech nadchl diváky již několika německých měst: Drážďan, Stuttgartu, Augsburgu, Regensburgu a nyní také Freiburgu, kde se po stopách českých autorů vydalo přes pět set lidí. Projekt je spojený s edicí Česká knihovna, přibližující starší i novější díla české literatury.

První Dny české kultury ve Freiburgu skončí 12. června. Režisér Jan Hřebejk tu uvedl přehlídku svých filmů včetně posledního Horem pádem, v kině Harmonie se koná výstava českých filmových plakátů, další expozice je věnována ojedinělému projektu Zmizelé Sudety, mapujícímu dramatickou proměnu krajiny v pohraničí po odsunu Němců.

Z Freiburgu je to jen skok do Švýcarska a Francie, ale v těchto dnech také do Prahy nebo Brna.

Reklama

Výběr článků

Načítám