Článek
Co mají společného rytíř z La Manchy a bezútěšná krajina po první světové válce? V nové inscenaci „Don Quijote. Pustá země“ režijní dvojice SKUTR nachází překvapivé spojení mezi šílenou odvahou a zoufalým hledáním smyslu ve světě, který se rozpadá.
Publikum se tentokrát nestane pouhým divákem, ale součástí scénického světa, posadí se totiž přímo na jeviště Státní opery.
Inscenace propojuje Cervantesova Dona Quijota s Pustou zemí T. S. Eliota, jednou z nejvlivnějších básnických skladeb 20. století.
Eliotovo dílo vzniklo jako reakce na hrůzy první světové války a rozpad tradičního řádu. Je plné obrazů zpustošené krajiny, roztříštěné identity a bolestného vědomí kulturního dědictví, které přestává dávat smysl.
„Fascinuje nás, že jde o text, který se v podstatě nedá převést na jeviště,“ přiznal režisér Lukáš Trpišovský z dua SKUTR. „Ale právě to je pro nás výzva,“ dodal.
Část představení se odehraje přímo na jevišti kolem otočného hlediště, herci ale zavítají také do něj.
Don Quijote s jeho nezdolnou vírou v ideály rytířství se v této pustině jeví jako podivuhodně aktuální hrdina. Směšný i obdivuhodný zároveň.
„Ta energie, chuť jít vpřed navzdory okolnostem, je pro nás klíčem k překonání krize, kterou Pustá země zobrazuje,“ dodává Martin Kukučka z dua SKUTR.
Zatímco Eliot zkoumá rozpad civilizace a vztahů, Quijote, poháněný iluzemi a láskou k Dulcinei, ukazuje, že i na troskách světa lze stavět něco nového a třeba i naivně.
Atmosféra Státní opery
Diváci se v inscenaci doslova stanou poutníky. „Chceme, aby si lidé užili prostor pro vlastní úvahy, aby se nebáli ponořit do nového časoprostoru,“ vysvětlil Trpišovský. Sedět budou přímo na jevištní točně, která symbolicky odkazuje k tanci v nehybném bodě světa. Pohyb krajinou se prolne s pohybem lidské duše.
Po úspěšném uvedení Mefista jde tak o další inscenaci, která se odehrává v prostorách Státní opery. Tento netypický projekt se v budově usídlil nejen kvůli plánované rekonstrukci Nové scény, kam by jinak pravděpodobně zavítal, ale také kvůli její atmosféře.
Z tématu básně podle režisérů vyplynulo, že diváky posadíme přímo na jeviště na točnu. „Ona totiž i samotná báseň připomíná tanec v nehybném bodě světa, jenž se točí. Tanec v kruhu nebo spirále,“ prozradili.
„Báseň Pustá země je o zániku civilizace 19. století. Ne že bychom to přímo vypichovali, ale ten prostor se k tomu vysloveně hodí, neboť symbolizuje prosperitu 19. století, která první světovou válkou skončila,“ vysvětlil Trpišovský.
Atmosféru doplňuje podle Kukučky i omezený počet diváků, na točnu postavenou na jevišti se vejde jen 200 lidí.
„Lidé uvidí jevištní báseň a poezie působí všemi smysly. Není to inscenace, která by nás jednoznačně vedla nějakým příběhem. Tím základem je text Pustá země, který odvyprávíme od začátku do konce, ale jsou tam mikro vpády technika, který po večerech čte Dona Quijota a vyvolává to v něm určité asociace,“ doplnil Trpišovský.
Představení je zároveň experimentem v práci s divadelním prostorem. „Celý projekt je velkou technickou výzvou pro jevištní techniku,“ připouští Martin Kukučka.
V hereckém obsazení figurují Denisa Barešová, Pavla Beretová, Marek Daniel, Vladimír Javorský, Ondřej Pavelka, Marie Poulová, Petr Vančura a Lucie Trmíková. Choreografické prvky, připravené Janem Kodetem, zapojují do inscenace i tanečníka Adama Rameše.
Herec Petr Vančura vidí v inscenaci hlubší poselství. „Pustá země vás osloví, a pokud jí dopřejete sluchu, bude s vámi dál mluvit. A Don Quijote? To je inspirace postavit nové hodnoty z těch nejodolnějších materiálů, třeba právě z rytířských ctností, navzdory všemu,“ řekl.
Divákům se představí mimo jiné i Vladimír Javorský.
„Je to velké dobrodružství a experiment. Já vždy, když přijdu na zkoušku, tak říkám: Dobrý den, Praha zdraví Český Krumlov. Celá ta dekorace je podle mě úžasná a magická,“ řekl Ondřej Pavelka. „Když jsme četli tu Pustou zemi, tak jsme při tom zkoušení zažívali velká dobrodružství a byla u toho i legrace. Doufám, že to nějakým způsobem zapůsobí i na diváky,“ dodal herec.
Pro SKUTR je tento projekt návratem k poetickému, autorskému divadlu. Inscenace nevysvětluje, nevede diváka za ruku. Nabízí spíše setkání s emocemi, s obrazy a s otázkami, které nemají jednoduché odpovědi. Stejně jako dobrá báseň.
Předpremiéra Don Quijote. Pustá země se uskutečnila 29. dubna, premiéra 30. dubna a další je v plánu 6. května. Naposledy se před letními prázdninami inscenace představí 18. června.
