Hlavní obsah

V Ostravě vyhlížejí světovou premiéru baletu Peer Gynt

2:08
2:08

Poslechněte si tento článek

Belgický choreograf Jeroen Verbruggen nastudoval se souborem baletu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě novou taneční verzi příběhu snílka Peera Gynta na motivy básnického dramatu norského spisovatele Henrika Ibsena s hudbou Edvarda H. Griega. Světovou premiéru bude mít balet již 22. května v Divadle Antonína Dvořáka.

Foto: Sergej Gherciu

Ze zkoušky baletu Peer Gynt

Článek

Inscenace propojí moderní tanec s prvky klasiky a má otevřít nový pohled na nestárnoucí příběh. Jak upřesnila mluvčí divadla Šárka Swiderová, Jeroen Verbruggen představí Peera jako člověka dnešní doby, kterého formují setkání s dalšími lidmi. Peer Gynt je i tady člověkem nezralým, nejistým, rozpolceným, bloudícím a chybujícím.

Jakkoli ale utíká před realitou, sobě samému neuteče.

„Nechtěl jsem ale zjišťovat, kdo je Peer Gynt. Daleko víc mě zajímalo, jaké postavy v životě potkává a co dělá. A to je to, s čím se identifikuji. V životě jsem potkal spoustu lidí a právě ti mě udělali tím, kým dnes jsem,“ říká choreograf.

„Celý Ibsenův příběh je hodně maskulinní. Peer je vlastně docela grázl – unese nevěstu, vysmívá se trollům, zradí svou osudovou ženu Solvejg. A o tom má být celý balet? Chtěl jsem to trochu otočit. V Peerových nočních můrách a představách proto obracím role: ženy se stávají Peerem, muži Solvejg,“ popisuje Verbruggen.

Foto: Sergei Gherciu

Ze zkoušky inscenace Peer Gynt

Hudební nastudování je dílem holandského dirigenta Sandera Teepena. Tanečníky doprovodí živě orchestr opery NDM. Choreograf s dirigentem použili scénickou hudbu Edvarda Griega k Ibsenově dramatu, ale doplnili ji o části dalších skladatelových děl.

Příběh originálně podbarví scéna rakouského tvůrce Wolfganga Menardiho a kostýmy polsko-japonské výtvarnice Natalii Kitamikado. Části scény inscenace dominuje kužel, vytvořený z konstrukce pokryté asi 120 kusy starých bílých svatebních šatů, které divadlo získalo ve veřejné sbírce.

Po stranách jsou zrcadla a je tu i stará pračka. „Svatební šaty představují nenaplněné sny, ale zároveň symbolizují svazující společenské normy. Připomínají mi hřbitov zmeškaných vztahů nebo odložených identit,“ říká scénograf Wolfgang Menardi.

Výběr článků

Načítám