Článek
Heimo Harju je čerstvě v důchodu a se svou ženou Virpi si plánoval klidný život ve Francii. Jenže po několika týdnech začne mít pocit, že mu něco uniká. Svět kolem něj je plný krizí a výzev a Heimo si stále víc říká, že by pro svou zemi mohl udělat ještě něco podstatného. Rozhodne se proto vrátit do Finska a zapojit se do rozvoje jaderné energetiky.
„Jenže zatímco Heimo má jasno v tom, co bude jeho poslední velkou životní misí, jeho rodina se na jeho návrat dívá poněkud jinak,“ naznačuje děj inscenace mluvčí divadla Karolína Kozubíková.
Jak dodává, Heimův návrat není jen návratem do rodné země. Je i návratem do rodiny, která už dávno není stejná jako před lety: „Jeho syn Jarno má na svět i na svého otce výrazně jiný pohled, dcera Jonna se snaží rodinné vztahy pojmenovávat z jiné perspektivy a Heimova žena Virpi začíná po letech společného života stále naléhavěji přemýšlet o tom, co vlastně chce ona sama.“
„Do rodinného prostoru vstupují témata, kterým Heimo nerozumí nebo jim nechce rozumět – ekologie, feminismus, terapie i proměna představ o tom, jak mají vypadat partnerské a rodinné vztahy,“ doplnila k věčnému problému, kdy v souboji s časem není možné vyhrát, mluvčí.
Po letech si méně rozumí
Jokelova hra přitom nestaví proti sobě jednoduše „starou“ a „mladou“ generaci. Heimo i jeho okolí mají své pravdy, zkušenosti a představy o tom, co je správné. Jejich střet se odehrává mezi lidmi, kteří se mají rádi, ale zároveň si po desetiletích společného života přestávají rozumět. Otázka, kdo má pravdu, proto postupně ustupuje otázce mnohem nepříjemnější: co všechno jsme ochotni obětovat svým představám o správném životě?
Juha Jokela (56) napsal Patriarchu pro Finské národní divadlo. Činohra Národního divadla Brno jej uvádí v české premiéře v překladu Vladimíra Piskoře. V hlavní roli Heima Harja se představí Jan Grygar, jeho ženu Virpi ztvární hostující Helena Čermáková.
Dále hrají Tomáš David, Kateřina Liďáková, Anna Čonková, Roman Nevěčný, Monika Eichmeier, Jakub Svojanovský, Viktor Kuzník a Kateřina Mizeráková. Pod představením je podepsána režisérka Aminata Keita, dramaturgii má na starosti Jaroslav Jurečka, scénu vytvořil Martin Chocholoušek, kostýmy vytvořila Katarína Hollá a hudbu k inscenaci složil Martin Hůla.
