Článek
Ti na jevišti otevírají osobní témata nejistoty plynoucí mimo jiné z tlaku na výkon, vztahů či ztráty jasně definované role ve společnosti.
Název inscenace kombinuje slova „stigma“ a „sigma“. Tedy termín pro to, když je někdo ve společnosti negativně označen a vnímán na základě třeba určité vlastnosti či chování, s výrazem, který zejména generace alfa používá pro ty, kdo jsou v jejích očích výjimeční, nejlepší a cool hlavně proto, že stojí mimo systém a mají nádech exkluzivity.
Tvůrci inscenace vycházeli i z průzkumů a výzkumů, podle kterých většina mužů věří, že si své problémy musí řešit sami, a více než polovina z nich má pocit, že projevením emocí působí slabě. Dotýkají se i fenoménu představitelů takzvané manosféry bující především na sociálních sítích.
V tomto prostoru se snadno prosazují ideologie, které nabízejí jednoduchá řešení a jasně pojmenované viníky. Inscenace chce ukazovat různé momenty, kdy taková jednoduchá vysvětlení začínají dávat smysl a kdy je potřeba se rozhodnout, jestli jim uvěřit.
S(t)igma proto otevírá otázku, jak dnes hledat nové formy mužské identity, bez nutnosti uchylovat se k agresi, uzavřenosti nebo odmítání druhých.
