Článek
Mladý pár obdrží od města dům. Dobrá zpráva, i když dům je ruina, která potřebuje kompletně rekonstruovat a k vysněnému domovu má daleko. „Už první noc, kterou v něm stráví, mají ovšem zjistit, o jak ďábelské místo se jedná. A jak jeho rekonstrukce může souviset s nedalekým kartonovým městečkem obývaným lidmi bez domova,“ naznačuje děj mluvčí divadla Petr Tlustý.
Z domu, který byl na začátku jen provizoriem, se začne stávat prostor, který odpovídá představám partnerské dvojice. Čistší. Klidnější. Reprezentativnější. Jenže za cenu, kterou by ještě na začátku nepřipustili.
Oceňovaná režisérka Kasha Jandáčková spolupracuje s Činohrou NdB poprvé. Patří k výrazným tvůrkyním své generace, systematicky pracuje se současnými texty i jejich autorskou adaptací.
„Ridleyho text je extrémní, ale zároveň velmi přesně pojmenovává mechanismus, který známe. Nejde o jediné velké radikální rozhodnutí, ale o sérii malých kroků, které člověk dokáže sám před sebou obhájit,“ říká Kasha Jandáčková.
Moment zlomu
„Zářivá verbež není jen o krizi bydlení. Je také o tom, jak snadno jsme ochotni přistoupit na dehumanizaci druhých, když se nám to zrovna hodí. Jak říká Philip Ridley, je to komická kritika kapitalismu a jeho pokrevního bratra, fašismu,“ dodává dramaturg Jaroslav Jurečka.
Autor Philip Ridley je nejen výrazná osobnost současného britského divadla, ale i filmový scenárista a režisér. Ve své tvorbě propojuje černý humor s brutalitou a soustředí se na momenty, kdy se běžné situace zlomí do extrému.
Manželský pár, který chce „jen normálně bydlet“ hrají Anna Glässnerová (Ema) a Jakub Svojanovský (Ollie). Jejich postupná proměna – od snahy zapadnout až po přijetí radikálního řešení – je jádrem celé inscenace.
Hra tematizující krizi bydlení byla poprvé uvedená v Londýně v roce 2015, její aktuálnost se ale od té doby násobně zvýšila.
Bez pocitu viny
„Na začátku se zdá, že Ema je obyčejná žena z křesťanské rodiny, čerstvá manželka a nastávající maminka, která chce pro svou rodinu jen to nejlepší. Ale postupem času se z ní stává taková Lady Macbeth 21. století. Jenže na rozdíl od Shakespearovy Lady Macbeth je pocit viny Emě cizí, a tudíž na konci žádnou sebevraždu nepáchá. Naopak je schopná si všechny svoje činy racionálně omluvit a dál v nich pokračovat. A to třeba i s dítětem v náručí,“ popisuje svou postavu herečka Anna Glässnerová.
Scénografie Jána Tereby vychází z bytové architektury, ale více než skutečný dům připomíná trochu větší domeček pro panenky navržený šíleným designérem. Hororová prolézačka, která se postupně „vylepšuje“ a z původní dispozice 1+1 se stane honosnou vilou.
„Zářivá verbež není příběh o tom, k čemu nás tlačí systém, společnost a svět. Je o tom, kam se dotlačíme sami, vlastními tužbami,“ dodává Petr Tlustý.
