Dan Bárta: Nový bubeník je divočejší hráč, byl by hřích to nevyužít

No, tahle písnička je dvojhlasně a já jsem vlastně vždy měl radši Led Zeppelin nebo AC/DC než Deep Purple, pardon. Od AC/DC jsme udělali s triem jednu písničku Beatin Around the Bush. Na Deep Purple, myslím, nedojde. To bych musel někde slyšet nějakou věc, kterou neznám, což může být, a nechat se jí tak zlomit, že bych si řekl, že jsem zrádce, když ji nebudu hrát, hm, což taky může být.

Je to část názvu desky, která se jmenuje Kráska a zvířený prach. Zvířený prach je ta druhá půlka, mužská. Vzhledem k tomu, že jsme v kapele samí muži a že oprášíme sem tam starou věc a ještě budeme poskakovat po pódiu, čímž zvíříme spoustu prachu... Ale hlavně se mi to líbí jako sousloví.

Je to první deska, kterou natočíme s Martinem Valihorou, tak k tomu, co je pro Illustratosphere charakteristické, jednak zvuk Mirka Chyšky, kytaristy, pak Filipova klávesová potence různých zvuků a Robert Balzar jako obsluha dobrého kontrabasu i kvalitní baskytary, se přidá dravý bubeník s mimořádně silnou výzbrojí, který nemá problém se širokou žánrovou rozprostraněností. Takže to bude pestřejší.

Možná spíš úder. Illustratosphere je postavena na velké hráčské svobodě, nevychází to z jedné hlavy. Musí dojít ke shodě. Musí se přijmout charakter každého hráče, je to fúze, syntéza individualit. Každá změna, třeba když přijde nový bubeník, zvuk a styl dost promění, logicky.

Jsou dvě tři písničky, které hrajeme stejně, jako aranžmá ale většinu hrajeme podle naturelu jednotlivých hráčů. Martin je dravější, divočejší hráč a byl by hřích to nevyužít a svázat ho do nějaké staré figury.

Vše jsou originály, dvanáct věcí a jedna je naše vlastní coververze Oblaka dobra.

My jsme ji loni někde na živáku zahráli tak, že Martin Valihora vykopl vlastní groove, a my jsme se toho chytli a udělali nové aranžmá, více organické, bližší jeho naturelu. A Robert Balzar místo baskytary hraje kontrabas. Takže máme cover své vlastní věci. Živý, hraný dohromady, jako bonus.

Zbylých jedenáct jsou normální autorské kusy, částečně Filipa Jelínka, částečně moje, částečně dohromady. Dvě jsou v angličtině, jedna ve slovenštině, české a slovenské texty jsem psal já a anglické moje žena Alžběta Plívová.

My hrajeme jednu věc od Joni Mitchell, jednu od Stinga, možná je zahrajeme zas. Nikdo neví, na šnůře se může stát leccos, ale plán nemáme.

Je nutné dodat, že kvůli zdravotním potížím Mirka Chyšky musíme první část turné přeložit (nové termíny jsou ve sloupku - pozn. red.) a i s vydáním desky jsme ve zpoždění. To se prostě nedá svítit, hrajeme svá díla svými těly.

Může se vám hodit na Zboží.cz: