Hlavní obsah

„Chceme světlo,“ v pražské Nerudově ulici skandoval dav naštvaných studentů. Ve filmu se vrátili do roku 1967

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

„Chceme světlo, chceme více světla,“ vykřikují studenti se zapálenými svíčkami v rukou při pochodu do centra Prahy. To je obraz, který v neděli do pozdních nočních hodin natáčel štáb režiséra Jiřího Mádla přímo v centru Prahy. Diváky vrátí do 31. října roku 1967 a do atmosféry studentského happeningu, který se proměnil v celospolečenskou událost. Na náročném natáčení nechyběla ani kamera Novinek.

Studentská demonstrace ve filmu Jiřího MádlaVideo: Novinky

 
Článek

Štáb filmu Vlny stojí přímo v Nerudově ulici, hned pod Pražským hradem. Desítky komparzistů tvoří hlouček studentů a mezi nimi v zimní čepici pobíhá režisér Jiří Mádl.

„Točíme tady scénu reálné události, kdy se studenti na strahovských kolejích naštvali, protože jim vypli poněkolikáté elektřinu i topení,“ rozpovídal se.

Studenti tehdy na konci října vyrazili do ulic skandovat „chceme světlo“. „Byl to takový přátelský pochod, oni za to ale byli seřezaní,“ doplnil Mádl.

Foto: Novinky

Studentská demonstrace ve filmu Jiřího Mádla

„Je tady velký dav studentů, který se ještě snažíme filmově namnožit. Ve snímku by to měla být úplně zaplněná Nerudovka a pocit, že pokračuje mnohem dál,“ upřesnil režisér.

55 natáčecích dnů

Pro štáb je to už třetí noční natáčení za sebou, celkově mají za sebou 55 natáčecích dnů, což je v dnešní době pro jeden film celkem dlouhá doba.

„Bylo to náročné. Mám z toho trauma,“ říká s úsměvem Jiří Mádl.

Hlavní natáčení bylo ukončeno již v červnu, pár scén ale zůstalo právě na chladnější období.

Foto: Novinky

Studentská demonstrace ve filmu Jiřího Mádla

„Je to na kraji psychických sil, ale zároveň mi to dodává energii, když jsem teď viděl většinu filmu postříhanou. Člověk vidí to, co tam chtěl. Otázka je, jak moc se to divákovi bude líbit, to ještě visí ve vzduchu, ale něco to vrátilo zpátky,“ přiznal.

Že bylo natáčení dobového filmu náročné, přiznala před kamerou Novinek i jeho producentka Monika Kristlová z Dawson films.

Jiří Mádl: Rozumím tomu, že někoho můžu štvát

MFF KV

„Konkrétně natáčení scény bylo nejisté, protože jsme měli limitovaný rozpočet a tato scéna je realizačně i finančně velmi náročná. Do poslední chvíle nebylo jisté, zda si to budeme moci dovolit,“ vysvětlila.

Vlny plné vln

Podle slov producentky odpovídá název filmu průběhu projektu. „Celý film jsou vlastně takové vlny. Chvilku jsme nahoře a vypadá to všechno skvěle a pak najednou přijde propad dolů, kdy je potřeba ‚zamakat‘ a počkat, až přijde další vlna a vyhoupneme se zase nahoru,“ sdělila s úsměvem Kristlová.

Foto: Novinky

Režisér snímku Jiří Mádl

Štáb v minulosti natáčel na různých lokacích zejména v Praze, diváci tak jistě poznají budovu dnešního Českého rozhlasu a další známá místa.

Filmaři využili i prostory Českého rozhlasu Plzeň, jehož interiéry jsou pro příběh ideální, některé scény vznikly také v barrandovských ateliérech.

Unikátním způsobem budou do filmu začleněny archivní materiály, mezi kterými jsou i některé dosud neviděné autentické záběry ze srpna 1968. Tvůrci je barví pomocí umělé inteligence a s herci zároveň dotočili navazující úseky.

„Moment, kdy se ve Vlnách propojí příběh se skutečnými událostmi, kdy sem vtrhli Rusové, je tak napínavý, že po skončení scény jsem se ujišťovala, které záběry jsou ty naše. I já jsem se spletla, který záběr jsme natočili a co je archiv,“ uvedla producentka filmu Monika Kristlová.

Příběh filmu Vlny

Tomáš (28) vychovává svého mladšího bratra Pavla (16), sám se o politiku nezajímá a snaží se od ní držet co nejdál i jeho. Za podivných okolností se Tomáš nechá naverbovat jako technik do prodemokratické zahraniční redakce Československého rozhlasu, ta získává stále větší vliv a Tomáš se tím zaplétá do nebezpečné situace.

Příběh Tomáše a Pavla, který by se mohl stát v kterékoliv jiné době, diváka přesune do komunity zrozené uvnitř vysílacích studií, která přes mikrofon měnila společnost a rozsvítila zemi předtím tak šedivou, smutnou a bojácnou. A to až do zlomového mezníku tzv. pražského jara i srpna 1968, kdy Moskva poslala do Prahy tanky, aby obnovila cenzuru a staré pořádky.

„Skrze osud dvou bratrů jsem se snažil zachytit atmosféru šedesátých let, aby divák pocítil jejich turbulentnost a možná i strach, který máme dodnes pod kůží, ale dá se mu čelit,“ komentuje to autor a režisér Jiří Mádl.

Snímek stojí jak na pečlivé práci s rozsáhlým rozhlasovým archivem, tak na výpovědích a vzpomínkách pamětníků i pamětnic.

Do hlavních rolí dvou bratrů, jejichž osud Vlny vyprávějí, obsadil režisér Vojtěcha Vodochodského, známého například z minisérie Iveta či seriálu Zlatá Labuť, a Ondřeje Stupku, pro kterého jde o filmový debut.

Hlavních ženských rolí se zhostily Táňa Pauhofová a Marika Šoposká. Ve filmu dále mimo jiné hrají Vojtěch Kotek, Stanislav Majer, Igor Bareš, Martin Hofmann, Tomáš Maštalír, Petr Lněnička, Matyáš Řezníček, Petr Halíček, Jan Nedbal nebo Jacob Erftemeijer.

Jiří Mádl: Vlny? Chci, aby na ně šli i mladí diváci. Nedělám Wikipedii

Film

Na Vlnách. S buřty a vínem, s Mádlem, Kotkem a padajícím Majerem

Film

Může se vám hodit na Firmy.cz: Kina

Reklama

Výběr článků

Načítám