Hlavní obsah

České ozvuky v nizozemských knihkupectvích

Novinky, Magda De Bruin-Hüblová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Amsterodam

V nizozemských knihkupectvích se dobře prodává kniha s fialovou obálkou s panoramatem pražských mostů knihy Rozdrcená krása (originální název Verpletterde schoonheid si pohrává se skutečností, že "zdrcující" a "rozdrcenou" odlišuje v nizozemštině jediná, přehlédnutelná slabika - "verpletterende" a "verpletterde").

Foto: archiv Techmania Science Center

Od pondělí 7. února je pro návštěvníky science centra připravena obnovená expozice „MáToHáček“.

Článek

Pod tímto titulem se skrývá nové, zcela přepracované vydání Hrabalových novel Ostře sledované vlaky, Příliš hlučná samota, Obsluhoval jsem anglického krále a textu Adagio lamentoso.

S výjimkou Ostře sledovaných vlaků, původně přeložených Hansem Krijtem, tu překladatel Kees Mercks přichází s novými verzemi vlastních překladů a nakladatelství Prometheus-Bert Bakker činí další krok k tomu, aby jméno Bohumila Hrabala definitivně zakotvilo v povědomí  nizozemských čtenářů.

A jistě na této sázce neprodělává kniha mj. zaujala prominentní místo ve vánoční nabídce nizozemského knižního trhu.

Sedmikostelí jako thriller

Další překladová novinka z české literatury, Sedmikostelí Miloše Urbana (v překladu Edgara de Bruina vydal Ambo/Anthos), má cestu ke čtenářům ztíženou tím, že majitel mezinárodních práv, německé nakladatelství Rowohlt, knihu v německé verzi pracně (za cenu krácení) přizpůsobil žánru literárního thrilleru a jako takovou ji také nabízí.

Proto i nizozemské, nezkrácené vydání bývá k nalezení v přihrádce "napětí". To má bohužel dalekosáhlé následky. Recenzenti tento žánr přehlížejí a nakladatelství nepodniká nic, aby na knihu upozornilo.

Je nepochopitelné, že nakladatel nevyužil k uvedení Urbanova "gotického románu" například současného módního trendu, vyznávajícího vše (pseudo)gotické.

V každém lepším knihkupectví najdeme dále z české literatury Haškova Švejka (v novém vydání s obsáhlým doslovem Keese Merckse) a několik titulů Milana Kundery. Jeho poslední novela Nevědomost dokonce vyšla nejprve v nizozemském překladu.

Ovšem nejznámější je - díky filmovému zpracování - Nesnesitelná lehkost bytí. Příznačná je scénka z předního amsterodamského knihkupectví Atheneum, kde se pěstěná čtenářka halasně ujišťovala, že tento titul je přece od Pauly Foxové.

Janáček jako literární inspirace

Ke cti knihkupce budiž řečeno, že věc hbitě uvedl na pravou míru. A konečně doslova české ozvuky pronikly mezi knížky díky novele Margriet de Moorové Kreutzerova sonáta (české vydání se připravuje). Klíčovou roli tam totiž hraje Janáčkův Smyčcový kvartet č. 1 inspirovaný Kreutzerovou sonátou.

A přestože se autorka vyjádřila, že její kniha je samostatné dílo a znalost Janáčka (či Tolstého či Beethovena) není podmínkou, zájem o hudební předlohu za rok od vydání knihy natolik vzrostl, že se nakladatelství Contact nedávno rozhodlo kombinovat v reedici knihu s CD. A tak čtenáři nádavkem k novele dostanou nahrávku Beethovenovy i Janáčkovy Kreutzerovy sonáty.

A ještě letmý pohled do budoucna: v nejbližších týdnech vyjde Noční práce Jáchyma Topola (v překladu E. de Bruina vyjde v nakladatelství Ambo/Anthos).

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám