Hlavní obsah

Bratři Slívové

Novinky, Salon

K prvnímu výboru ze své básnické tvorby přizval Vít Slíva (1951) své mladší bratry Jiljího (1953) a Libora (1955). Tři rodáci z Hradce nad Moravicí se knížkou zdraví se svým rodným krajem, Jiljí se k Vítovým veršům připojuje poetickými fotografiemi, Libor volnými sentencemi.

Foto: Vojtěch Novotný

Ilustrační foto

Článek

Nepřevratná knížka, ale vzácně povzbudivá obyčejnou láskou k lidem a kraji, v němž - řečeno s Vítem - Bůh s námi žertuje.

Libor Slíva: Sentence XLII

Ten vlak, co mi ujel,

byl poslední,

pod který jsem

chtěl skočit.

Vít Slíva: Hospodo!

Kostelní hrana a hřbitovní muzika:

stiskly mu hruď - a nepovolí.

Hospodo, nalej! zadupou stoly.

Hospodo, sladkou! Sirotek naříká!

Ať je mu trochu líp!

Sedne a neslyší z průjezdu: - Dala mi!

Neslyší: - Kurva, chceš do tlamy?!

Ani z kuchyně vtip.

Sladká se rozléhá jako zvon.

Hospodo, hořkou! Synek má hoře.

Ať vytroubí celý bombardón!

Sedí a v záchodku chlap ženskou oře.

Sedí a k chlípnému klipu

zpívá svůj falešný bas.

Dříve než noc stačí zatáhnout pípu,

zaškrtí se mu hlas.

Bratři Slívové: Z Hradce na Hradec, Weles, 2003 100 stran, cena neuvedena

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám