Hlavní obsah

Beatnický Orfeus na cestě pod širák

Novinky, Petr Matoušek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Roku 1944 těch pár archů zastrčil Jack Kerouac (1922-1969) do šuplíku, vědom si toho, že se nejspíš nikdy nedostanou do rotačky. Přesto je Zjevení Orfea, jeho dosud nejstarší objevená próza, o poznání dynamičtější než následující těžkopádná sága Maloměsto a velkoměsto.

Foto: HZS Zlínského kraje

Požár tří osobních aut ve Zlíně.

Článek

Ta už v rámci paběrkování v juveniliích klasika beat generation nedávno česky vyšla a potvrdila, že kdyby autor včas nesebral bágl a nešel na stop, byl by skončil jako pořádně konvenční pantáta literát.

Programní novelu o tom, jak válečný student Kerouakova naturelu touží být současně i poctivým umělcem a jak se mu nese břímě orfeovské lyry na cestě z pekel konzumu, vytáhla na světlo boží až autorova vdova a anglicky vyšla teprve před třemi lety. Miliónová aukční bitka jako o originální underwoodkovou "sjetinu" slavného manifestu Na cestě ji však nečekala.

Místo jazzového frázování úhledné věty

 Kromě touhy vyrovnat se svým tehdejším vzorům, dobovým modlám Saroyanovi a Wolfeovi, postrádáme totiž u raného Kerouaka mnohé z toho, nač jsme zvyklí. Jde především o jazzové frázování, které ještě brzdí praktická potřeba prosadit se v usedlé poválečné konjunktuře a vyjadřovat se úhledně, anebo pro lepší dojem rovnou ve francouzských salonních frázích.

Výsledkem je trochu oschlý zákusek po vydatném beatnickém menu, ve kterém je však znát, že se v Kerouakovi mnohé prosynkopuje na povrch a že z mladistvých póz a tápání se dá vyrůst lidsky i umělecky. Jemu a jeho souputníkům, za kterými jsou čitelné portéty Ginsberga s Burroughsem, se už někde hluboko v hlavě zabydlil "moderní smutek" z toho, že něco není v pořádku. Autor už touží "utřít dobu drzostí" a "zažít nový pocit", třeba "jet pod širák chroustat ovoce", byť se tomu některé postavy prózy při nekonečných nočních debatách ještě uculují.

Prázdný symbolismus

Co se však nezmění, je fakt, že nápodobám symbolismu a existencialismu se v americké próze trvale nedaří. Hra s dvojníkem, jež měla patrně být stylistickým vrcholem této Kerouakovy drobnůstky, má spíš úroveň studentské slohovky, než že by rozuměla pocitům evropské avantgardy přelomu dvou minulých století.

Končí tedy stejně podivně jako třeba Kubrickovo Eyes Wide Shut vykrádající Schnitzlera: kde nic, tu nic, ale celebrita udělá svoje a nakonec se to prodá.

Jack Kerouac: Zjevení Orfea

Přeložila Kateřina Černá, Argo 2004, 92 stran, cena neuvedena.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám