Článek
Koncert otevřelo Adagietto z Mahlerovy Symfonie č. 5, jehož tesklivě bouřná atmosféra je snad nejvíce spojena s filmem Luchina Viscontiho Smrt v Benátkách.
Na neklidné vody benátské laguny navázaly Čtyři poslední písně, posthumní opus Richarda Strausse v přednesu Kateřiny Kněžíkové. Třebaže máme toto dílo spojené především s dramatickým sopránem, jeho světovou premiéru v roce 1950 zpívala Kirsten Flagstadová, vyrovnala se s tímto volným cyklem čtyřiaosmdesátiletého autora mladá česká pěvkyně se ctí, zejména ve vyšší, nádherně vyklenuté poloze.
Druhou část večera tvořila Symfonie č. 4 c moll Veliká noc Josefa Bohuslava Foerstera, kterou vzorně nastudoval Jakub Hrůša. Skladba, jejíž závěr je spojen se zvukem varhan (v podání Aleše Bárty), je Foerstrovou vzpomínkou z dětství, kdy trávil velikonoční svátky u svého dědečka v Osenicích na Jičínsku. Obecenstvo ve Dvořákově síni odměnilo na závěr Bamberské symfoniky zaslouženě dlouhotrvajícím potleskem.
Hned dvěma Janáčkovými hudebními díly uctil obecenstvo Schiff v Rudolfinu v pátek na sólovém recitálu residenční umělec Dvořákovy Prahy, britský pianista maďarského původu Sir András Schiff. Na pondělním komorním koncertu převezme Cenu Antonína Dvořáka za rok 2021, jež mu bude udělena za dlouhodobou podporu a propagaci děl českých skladatelů na zahraničních pódiích.
Sir András Schiff je rezidenčním umělcem Dvořákovy Prahy.
Schiff nejprve zahrál první řadu Janáčkova cyklu Po zarostlém chodníčku, druhou část večera otevřel Sonátou nazvanou Z ulice dne 1. října 1905. Jeho Janáček není živočišně dravý, jak jsme zvyklí od našich klavíristů, ale snaží se objevovat a rozvinout impresionistickou paletu skladby. Okouzluje posluchače dokonalou zvukovou magií.
Patrné to bylo v částech Lístek odvanutý, Dobrou noc a Sýček neodletěl. Odhaluje tak bolestnou stránku skladatelova života, který byl často prostoupen smutkem a toužebnou nostalgií.
Virtuozitu a ohňostroj emocí pak předvedl Schiff v Schumannově téměř půlhodinové skladbě Tance Davidovců. Dílo inspirované skladatelovou budoucí ženou Clarou bylo vytvořeno pro fiktivní spolek, který byl pojmenován podle starozákonního krále Izraelitů.
Recitál byl uzavřen nedokončenou klavírní Sonátou č. 15 C dur Franze Schuberta, která vyžaduje zralého interpreta i pozorné obecenstvo.
Může se vám hodit na Zboží.cz: