Hlavní obsah

Zasáhne do bitcoinové kauzy Ústavní soud? Opět svolal veřejné vyhlášení o vazbě Jiřikovského

Brno

Před pár dny podalo olomoucké vrchní státní zastupitelství obžalobu v tzv. bitcoinové kauze, v níž navrhuje přísné tresty pro všechny aktéry. Do situace ale může ještě nečekaně zasáhnout Ústavní soud. Ten už jednou pro chyby zrušil rozhodnutí o vazbě pro hlavního obžalovaného Tomáše Jiřikovského. A na tento týden svolal opět veřejné vyhlášení.

Foto: Policie ČR

Budova Ústavního soudu

Článek

Jak Novinky zjistily, senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Josefem Baxou vyhlásí ve středu dopoledne, jak rozhodl o další Jiřikovského stížnosti proti vazbě. Na začátku července přitom už konstituční tribunál konstatoval chybu justice, když uvedl, že došlo k porušení programátorových práv, ale muž se z vazby ještě nedostal.

Teď se soud k námitkám programátora znovu vrátí. Podle obhajoby se totiž soudy při rozhodování o vazbě neseznámily s podklady ve spisu, ale vycházely jen z tvrzení státního zastupitelství.

Žalobci přitom podle obhájce Martina Kotrbáčka měli podklady, k nimž obhajoba neměla přístup. Fakt, že jde o vyhlášení nálezu, napovídá, že Ústavní soud se vyjádří k podstatě návrhu.

Nabídl kauci 20 milionů

Podle obhájce soud bez znalosti podkladů nemohl správně posoudit trvání vazby. Proti tomu, že soudy se spisem nepracovaly, se justice ohradila s tím, že obhájce lže a že soudu bylo doručeno patnáct svazků vyskládaných v soudní síni.

„To vypovídá jen o tom, co soudu případně leželo na stole, nikoli z čeho rozhodoval: podle protokolu o vazebním zasedání bylo provedeno pouhých 57 listů, mezi nimiž není jediná listina z přípravného řízení,“ ohradila se obhajoba.

Advokát také upozornil, že Jiřikovský nabídl soubor opatření, které by mohly vazbu nahradit. Šlo o záruku manželky spojenou s vydáním cestovních dokladů, dohled probačního úředníka, elektronickou kontrolu, písemný slib a hlavně kauci 20 milionů korun. Soud se s tím ale podle obhájce řádně nevypořádal.

„Ve výsledku zákon i judikatura platí pro každého – jen v případě Tomáše Jiřikovského se vykládají pokaždé jinak nebo přísněji. Takový dvojí standard popírá samu podstatu rovnosti před zákonem. Právní stát se nepozná podle toho, jak zachází s těmi, komu přeje, nýbrž zda základní práva zaručí i tomu, koho zavrhuje,“ zakončil Kotrbáček.

Výběr článků

Načítám