Článek
„Osoba čínského prezidenta má silné postavení v tom, že ta policie musí její ochranu zajistit. To všechno respektujeme. Na druhou stranu tady nešlo o nějaký postup, který by nějak generálně zajišťoval bezpečnost budovy,“ prohlásil soudce Ladislav Hejtmánek.
„Nezákonný zásah je spatřován v požadavku na odstranění vlajek z oken,“ dodal a zmínil přitom možné použití termovize, kterým argumentovalo i samotné vnitro. „Pokud termovize vidí i za ty papíry, pak není důvod, aby se ty papíry odstranily,“ konstatoval soudce.
Dvojice mužů nesouhlasila se zákrokem policie proti vyvěšení tibetské a tchajwanské vlajky do oken jejich kanceláře naproti hotelu Hilton, kde byl během své loňské návštěvy ubytovaný čínský prezident Si Ťin-Pching. Krátce po jejich vylepení naběhli do kanceláře policisté s tím, aby vlajky okamžitě sundali. Údajně kvůli nim nebylo možné kontrolovat prostor v místnosti.
Žaluzie nebo květina nevadily
Přitom zcela nebo částečně zatažené žaluzie v celé budově i přímo v dané kanceláři nebo například květina za oknem jim nevadily. Toto policisté nijak nevysvětlili. Ministerstvo vnitra následně uvedlo, že prostor za žaluziemi byl monitorován termovizí.
Podle znaleckého posudku ale policie tehdy dostatečnými prostředky k monitoringu disponovala. „Pro daný případ byly použity prostředky profesionálního provedení umožňující identifikaci osob v daném prostoru,“ uvádí posudek. Tedy i prostředky, kterými museli policisté disponovat, museli přes papíry s vlajkami do místnosti vidět.
Podle vnitra byl zákrok oprávněný, protože policie při ochraně osob musí zvažovat všechna možná hypotetická hlediska.
„Policie přistoupila k tomu, že situaci vyřešila takovým, řekněme tradičním způsobem,“ uvedl právní zástupce ministerstva vnitra Karel Bačkovský.
Příkaz přišel z Hradu
„Policie by neměla podléhat politickým tlakům. Příkaz sundávat tibetské vlajky přišel z Hradu, takže bychom měli za měsíc dobře zvažovat, jakou osobu si na Hrad zvolíme,“ uvedl po skončení jednání jeden ze žalobců Ladislav Pelcl.
Muži si zároveň stěžovali na to, že jim policisté zakazovali pořídit audiovizuální záznam. „Požadujeme, aby soud určil, že zákaz pořízení audiovizuálního záznamu byl protizákonný,“ řekl obhájce obou mužů Robert Kučera s tím, že pořizování záznamu není žádným právním předpisem zakázáno. Naopak je jeho účelem, aby osoby, proti nimž je zákrok veden, měly důkaz o tom, jak zákrok probíhal.
V tomto případě i samo vnitro připustilo, že policisté v této věci nepostupovali zcela správně. „Ta výzva, aby nebyl pořizován, padnout neměla. Na druhou stranu policisté poté neprovedli vynucení této výzvy,“ prohlásil Bačkovský.
Soud měl ale v tomhle ohledu jasno. „Prostě nahrávat se může, nebudeme to dále rozebírat,“ prohlásil Hejtmánek s tím, že důvod k zákazu nahrávání žádný nebyl.
Prokázání totožnosti nebylo nedůvodné
Kromě způsobu samotného zákroku oběma mužům vadilo, že byli bezdůvodně vyzváni k prokázání totožnosti. „Byli v rozporu se zákonem legitimováni, ačkoliv nebyl splněn žádný z předpokladů, při němž je orgán policie oprávněn trvat na prokázání totožnosti,“ řekl Kučera.
Vnitro argumentovalo tím, že tam bylo podezření ze spáchání správního deliktu nebo trestného činu a že se v kanceláři muži zdržovali bezdůvodně. Přitom tam oba pracovali. „Nebylo nezbytné provést zjištění totožnosti k zajištění ochrany bezpečnosti ústavních činitelů,“ dodal Kučera. Tento jediný bod obžaloby soud zamítl.
Muži si už v minulosti proti zásahu podali stížnost na Generální inspekci bezpečnostních sborů, ta ji ale zamítla s tím, že zásah byl legitimní.