Článek
Adam podle policie vytvořil sektu vycházející z učení náboženského uskupení Hnutí Grálu. Sám se situoval do role duchovního vůdce a jeho žena do pozice "královny".
Podle žaloby kolem sebe shromáždil skupinu tří seniorek. Připravil je nejen o majetek, ale bral jim i důchody a nechal je do úmoru dřít na stavbě své vily i ve svém vinohradu u Mikulova. Ženy trýznil hladem natolik, že je znalci přirovnali kvůli značné podvýživě k vězňům z nacistických koncentračních táborů.
"Jsou v natolik špatném psychickém stavu, že jejich výslech ani nebudu žádat," uvedl státní zástupce. Podle něj je ale možné, že jejich výslech navrhne obhajoba. Bude pak na soudu, aby zvážil, zda je k jednání skutečně předvolá.
Ženy pracovaly na stavbě vily v Brně.foto: Právo/Petr Kozelka
Kauzou sektářské skupiny, v které bylo několik žen zneužíváno k otrocké práci sedmasedmdesátiletým důchodcem Jiřím Adamem, se bude zabývat brněnský krajský soud, kterému případ přidělil Vrchní soud v Olomouci.
Podle informací Práva došlo ke změně v kvalifikaci, důchodci tak nyní místo deseti hrozí až dvanáct let vězení za trestné činy týrání osoby žijící ve společném domě nebo bytě a obchodování s lidmi.
„Skutků se měl dopustit na ženách ročníku 1930, 1956 a 1949, které pod pohrůžkou trestů navíc využívaje jejich závislosti na své osobě nutil těžkým pracím v nesnesitelných a nehygienických podmínkách,“ prohlásil mluvčí Městského státního zastupitelství Vladimír Kutnohorský.
Změnil si dvakrát jméno
Podle České televize byl Adam už dříve hospitalizován, protože trpěl paranoidní schizofrenií. Právě v léčebně se seznámil se svou druhou ženou. Změnil si dvakrát jméno, nejprve z Jiřího Havlíka na Jiřího Koláře a poté na Jiřího Adama.
Sousedé v Mikulově nevědí, co si o Adamově sektě myslet
Lidé z Mikulova vnímají obyvatele domku, jenž měl být sídlem sekty Jiřího Adam, zcela rozporuplně. Pro některé to byli v podstatě normální sousedé, pro jiné prapodivná sekta se šikanujícími poměry.
Dům Jiřího Adama v Mikulověfoto: Právo/Milan Vojtek
"Byli zvláštní. Třeba naložili dodávku plnou beden, pak přišel Adam a poručil vše vyložit a odnést. A pak to zase nosili a nakládali do auta znovu. Nebo sekali trávu před domem srpem a když Adam nebyl spokojen, museli to dělat znovu a střihali trávu nůžkami. Prostě divní,“ řekl Právu řemeslník, který v ulici v posledních letech často pracoval.
"Nikdo o nich neví, tolik, co já. Asi jsem měl s nimi nejlepší vztah, chodili za mnou, když něco potřebovali, třeba zavolat si, nebo sehnat řemeslníky. S těmi bednami to bylo spíše tak, že byly naskládány špatně a do dodávky se toho moc nevešlo,“ řekl Právu Josef Kment z protějšího domu.
Na střihání trávníku nůžkami jen pokrčil rameny. "Byli jiní, to ano. Neudělali nic, aniž by se nezeptali, co na to Adam. Bylo vidět, že jsou na něm závislí. Ale že by je tu držel a neměli možnost odejít? Ne. Pamatuji, že ho jednou zastavila policie, protože jich jelo v jejich dodávce víc, než kolik je sedadel. Hrozně ho to vzalo, zakládal si na tom, aby neměl problémy s policií a od té doby v autě byli tři a zbytek šel pěšky. Pokud by je držel násilím, měli dostatek možností odejít. A rozhodně je nesmysl, že by vybírali jídlo z popelnic nebo žebrali po sousedech. Fakt je ale, že masa tam určitě moc neměli,“ dodal.