Článek
K události došlo na konci února 2023, po dlouhém vyšetřování nakonec státní zástupce obžaloval dvě vojenské zdravotnice, které podle něj postupovaly špatně. Za usmrcení z nedbalosti jim u vyškovského soudu, který v pondělí případ otevřel, hrozí až šest let vězení.
Při nočním přesunu ve Vojenském újezdu Březina 28. února student zakopl o větev a padl krkem na pažbu své zbraně. Skončil na ošetřovně, kde sloužily dvě vojenské zdravotní sestry, Lenka Šmýdová a Simona Burianová. Jenže podle státního zástupce chybovaly.
Nechaly jej odejít
„Obžalovaná Šmýdová jako starší zdravotnice dostatečně nevyhodnotila jeho poranění a provedla jen zevrubnou prohlídku. Nezajistila pro případ zhoršení zdravotního stavu jeho převoz do zdravotnického zařízení a ani nezavolala lékaře, nepodala léky na alergii pro zmenšení otoku a nezajistila ani měření saturace kyslíku,“ popsal žalobce.
Zdravotnice Burianová prohlídce asistovala a zapisovala údaje, ani ona ale aktivně nenavrhla lepší postup. Mladíka nakonec zdravotnice nechaly odejít na ubikaci. Jenže tam se mu po pár desítkách minut přitížilo, začal se dusit a už ani nestihl doběhnout na ošetřovnu a zkolaboval před dveřmi, kde ho zahlédli další studenti. Ti jej pak odnesli do ubytovny a zburcovali zdravotníky.
Chyby při resuscitaci
Podle žalobce ale zdravotnice ani v tuto chvíli svou předchozí chybu nenapravily. Jak totiž stojí v obžalobě, nezvládly resuscitaci, a navíc přes výslovný pokyn operátorky záchranné služby studenta Šmýdová odjela s bezvládným studentem vojenskou sanitkou naproti přijíždějící sanitce záchranářů.
„Operátorka tísňové linky obžalovanou Burianovou výslovně upozornila, že pokud zahájili resuscitaci, nesmí ho transportovat,“ zdůraznil žalobce. Při tomto převozu měla Šmýdová opět chybovat při poskytování první pomoci.
Chtěl se vrátit do výcviku
Zdravotnice Šmýdová před soudem odmítla svou vinu. „Když student přišel, ptala jsem se ho, co se stalo. On neudával žádné pokyny kromě toho, že mluvil tišeji. Chtěl se vrátit do výcviku. Důkladně jsem ho vyšetřila, nic jsem neopomněla. Konzultace s lékařem nebyla možná, žádného jsme tam neměly,“ popsala Šmýdová.
Když student u ošetřovny zkolaboval, panoval prý na místě až zmatek. „Zkoušeli jsme ho oživit, já jsem prováděla nepřímou srdeční masáž. Nevěděla jsem, kdy dorazí rychlá, jeho odvoz jsem považovala za život zachraňující úkon. Při tom převozu to ani nešlo ho resuscitovat a ani to za jízdy není povolené,“ dodala Šmýdová.
„Možná nám ten student neřekl všechno, chtěl se vrátit. Při výcviku často docházelo k úrazům a my jsme se snažily, aby tam byl i lékař. Lékař je ale nedostatkové zboží, nikdy jsme ho nedostaly,“ zakončila zdravotnice.
„Je mi to líto, ale ani já se necítím vina. I mě hned říkal, že se chce vrátit, ale to jsme řekly, že ne, že ho musíme vyšetřit. Kdyby aspoň řekl, že se necítí dobře. Edukovaly jsme ho, aby si nelehal, aby nebyl sám, on všechno odkýval,“ uvedla zdravotnice Burianová.
„Když tam pak s ním vpadli, byl tam hrozný ruch. Nedýchal, já jsem mluvila s operátorkou záchranky, ona pořád chtěla přesnou adresu. Řekla nám, že jakmile začneme resuscitovat, nesmíme ho převážet. Měl zavedený nosní vzduchovod, ale chrlil krev, já jsem mu proto vytáhla, nebyl k ničemu. Potřebovaly jsme doktora, neměly jsme adrenalin nebo léky vyšší medikace,“ popsala zmatek Burianová.
Případ bude u vyškovského soudu pokračovat výslechy dalších svědků a prováděním dalších důkazů.