V Praze zabíjejí nové drogy. Jsou pětkrát silnější než fentanyl

Podle informací Novinek se nové drogy vyskytují v Praze a jejím okolí, například na Mělnicku. Vyplývá to i z dokumentu Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy, který mají Novinky k dispozici. Nové drogy se ale patrně objevují napříč celou republikou.

Celníci společně s protidrogovou centrálou nedávno na Ostravsku odhalili sofistikovaný gang a laboratoř na výrobu nové drogy zvané klefedron. Jde o psychoaktivní substanci se stimulačním účinkem a vysokou toxicitou.

Při zásahu bylo zajištěno téměř tunové množství klefedronu v různých fázích zpracování. Zadrženo bylo osm lidí.

V hlavním městě se podle informací Novinek nově objevuje především vysoce riziková droga nitazen a látka spirochlorphine. „Dnes jsme obdrželi upozornění od Policie ČR na záchyt nových a výrazně rizikových omamných látek. Záchyt byl v Praze, několik případů ve velmi krátké době, někteří s fatálními následky,“ stojí v dokumentu.

Záchranná služba v Praze zatím zasahovala u tří potvrzených případů. „Zasahovali jsme u tří případů společně s celým integrovaným záchranným systémem, kdy se jednalo o jednu z těchto opioidních látek,“ potvrdil Novinkám mluvčí pražské záchranky Karel Kirs.

Nitazen je zhruba pětsetkrát silnější a účinnější než heroin nebo morfium (údaje se ale mohou mírně lišit podle zdroje). Působí intenzivněji na mozek a je podstatně nebezpečnější. Jednoduše řečeno, člověk má z této drogy výrazně silnější „zážitek“. Nitazen je často označován jako „superagonista“. Jedná se o krystalickou látku nebo prášek.

Spirochlorphine (R6890) je syntetická droga, která je podle dostupných údajů dvakrát až pětkrát silnější než fentanyl, což je samo o sobě alarmující. Využívá se výhradně k výzkumným účelům v laboratořích, ale nelegálně se prodává i na internetu.

Vzhledem k tomu, že tato chemická sloučenina není určena k lékařskému použití, je její aplikace extrémně nebezpečná. Hrozí vysoké riziko předávkování vedoucího k úmrtí – často stačí jen velmi malé množství. Nejčastější příčinou úmrtí je náhlá zástava dechu, která vede k zástavě srdečního oběhu. Stejně jako u nitazenu se jedná o „superagonistu“, jehož účinky mohou být extrémní.

Záchranná služba nemá vždy přesné informace o tom, jakou drogu si pacient vzal. „Ve chvíli, kdy dojde k intoxikaci, už nedokážeme přesně identifikovat, o jakou látku se jedná. Navíc většina z nich má podobné účinky,“ dodává Kirs. Drogy přitom často vypadají stejně – jako prášek nebo krystalky. Po jejich požití zůstává jen stopové množství, což následnou identifikaci na místě značně komplikuje.

Při kontaktu s těmito i jinými látkami mají záchranáři předepsaný postup. Pokud na místě zásahu objeví krystalickou nebo sypkou látku, musí si okamžitě nasadit dvě vrstvy gumových rukavic, obličejovou dýchací masku s částicovým filtrem P3 a případně použít celotělové ochranné obleky.

V takových případech se na místo sjíždí celý integrovaný záchranný systém – kromě záchranářů také policie a hasiči, často i jejich chemická jednotka. Ti látku odeberou a podrobí laboratornímu zkoumání. Vše probíhá za přísných bezpečnostních opatření – hasiči si například oblékají speciální ochranné obleky a nasazují dýchací techniku.

„Vůz inspektora provozu byl z těchto důvodů vybaven větším množstvím léků, které fungují jako protilátka,“ popsal Kirs. Podle zjištění Novinek jde o naloxon, který však například u spirochlorphinu nemusí být vždy stoprocentně účinný.