Článek
Zástupci ÚOHS vyrazili do sídla ČEZ a dalších energetických společností v září 2024 na základě tří anonymních udání. Úřad ČEZ, EP Energy a Veolia Energie podezíral z uzavírání kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny. S firmami zahájil také správní řízení, které ale letos v dubnu zastavil, protože se mu ze získaných materiálů nepodařilo existenci dohod prokázat.
ČEZ oprávněnost místního šetření neúspěšně napadl postupně u Krajského soudu v Brně a u NSS. Oba soudy ale zásah potvrdily jako oprávněný. Ústavní soud se s jejich závěry ztotožnil a ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
„Ústavní soud navíc souhlasí s NSS, že ověřování věrohodnosti podnětů nelze směšovat s dokazováním protisoutěžního deliktu v rámci následného správního řízení. Místní šetření ÚOHS jsou významným nástrojem k ochraně hospodářské soutěže v České republice. Aby byl zachován jejich účel, nelze na ÚOHS při posuzování důvodů pro šetření klást nepřiměřené nároky,“ uvedla v rozhodnutí předsedkyně senátu Dita Řepková.
„Účelem místního šetření je teprve shromáždit podklady a důkazní materiál nezbytný k ověření podezření a k případnému prokázání protisoutěžního deliktu v následném řízení. Podstatně vyšší důkazní standard je pak nezbytný až při případném prokazování deliktu,“ doplnila Řepková.
Podezření z uzavírání kartelových dohod se týkalo mechanismu, který se běžně používá k motivaci pro investice do zelených technologií například v Německu, spočívá v tom, že stát vyhlásí, jak velký výkon hodlá podpořit. Investoři pak nabízejí, za jak vysokou dotaci na vyrobenou megawatthodinu elektřiny jsou ochotni novou kapacitu vybudovat. Vítězí nejnižší nabídka.
V první české aukci v červenci 2024 poptávalo ministerstvo průmyslu a obchodu nové či modernizované kogenerační elektrárny, tedy zdroje na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, nad jeden megawatt výkonu. Mají být spuštěny do konce roku 2029.
