Hlavní obsah

Svědek proti Rittigovi má dostat odškodné 35 milionů za nezákonné stíhání

Bývalý generální ředitel papírny Neograph Vladimír Sitta starší, který byl v minulosti jedním z hlavních svědků proti dříve obžalovanému lobbistovi Ivo Rittigovi v tzv. jízdenkové kauze pražského dopravního podniku (DPP), částečně uspěl se žalobou na stát kvůli svému nezákonnému trestnímu stíhání. Obvodní soud pro Prahu 2 mu přiřkl odškodnění ve výši zhruba 35 milionů korun.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Vladimír Sitta starší (vlevo) před jednáním pražského městského soudu v roce 2020.

Článek

Sitta se ale domáhá až 200 milionů i kvůli ušlému zisku z akcií Neographu, které mu žalobkyně během stíhání zajistila a nemohl s nimi disponovat.

Rozsudek obvodního soudu, kterým určil Sittovi odškodné, je nepravomocný, odvolalo se proti němu ministerstvo spravedlnosti, které by jako zástupce státu částku muselo vyplatit. Věcí se proto bude zabývat nadřízený pražský městský soud, a to příští týden.

„U Obvodního soudu pro Prahu 2 bylo nyní nepravomocně přiznáno 34,785.000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 25. 6. 2024 do zaplacení,“ sdělilo ministerstvo.

Sittovi v souvislosti s jeho trestním stíháním už dříve vyplatilo 1,38 milionu korun - konkrétně 802 548 korun za náklady vynaložené na obhajobu, půl milionu jako zadostiučinění za samotné stíhání a 77 808 korun za nepřiměřenou délku řízení.

Vystudovaný právník Sitta čelil se svým synem Vladimírem mladším obžalobě za tunelování Neographu. Oba to označovali za pomstu lidí z okolí lobbisty Rittiga. Upozornili totiž předtím na problematickou jízdenkovou zakázku DPP, v níž stanul před soudem právě i Rittig.

Podle původní obžaloby papírna odváděla 17 haléřů z každé vyrobené jízdenky karibské firmě jeho obchodního partnera. Justice nakonec oba Sitty osvobodila, stejně tak ale i všechny aktéry jízdenkové kauzy včetně Rittiga. Znalci v ní totiž nedokázali vyčíslit obvyklou cenu jízdenek a nepodařilo se ani vyvrátit tvrzení, že odváděná částka byla provizí za zprostředkování zakázky.

Sitta starší vede soudní bitvu o peníze za akcie už od roku 2015. Tvrdí, že stát mu způsobil škodu nezákonným rozhodnutím státní zástupkyně Dagmar Máchové o zajištění akcií, které vedlo ke snížení jejich hodnoty. V době zajištění akcií nemohl Sitta vykonávat hlasovací práva v papírně Neograph, kterou založil a vedl. Firmu pak převzali jiní lidé.

Sama státní zástupkyně Máchová byla přitom následně pravomocně odsouzená v tzv. kauze Bereta. Dostala tříletou podmínku za vynášení informací ze spisů.

Odškodné musel stát v minulosti vyplatit i Sittovi juniorovi, který v Neographu působil jako obchodní ředitel. Ten vysoudil 609 tisíc korun za nemajetkovou újmu způsobenou stíháním, ministerstvo spravedlnosti mu za ni předtím dobrovolně zaplatilo 70 tisíc. Dosáhl také dalšího odškodného 697 tisíc korun za to, že kvůli stíhání nemohl pět let působit jako znalec.

Výběr článků

Načítám