Článek
Zmíněná čísla podle šéfky resortu Marie Benešové (za ANO) velmi ovlivnila koronavirová krize a opatření proti ní.
„Pandemie měla především dopad na nápad (počet případů - pozn. red.) a v mnoha agendách došlo k poklesu. Citelný je pokles v civilní a opatrovnické agendě a v trestní agendě došlo k poklesu méně závažných trestných činů,“ uvedla ministryně ve výroční zprávě, jejíž kopii má Právo k dispozici.
Pandemie proti kriminalitě
V té je také uvedeno, že během pandemie bylo složitější páchat některé druhy trestné činnosti a podle některých teorií prý mohly pachatele odradit i vyšší tresty. Ministerstvo uvádí, že data ukazují, že během nouzového stavu byly opravdu vyšší tresty ukládány.
Podle výroční zprávy dokumentu soudy loni řešily celkem o 13 procent míň trestních kauz týkajících se méně závažné kriminality, také o pět procent míň civilních a o 18 procent méně opatrovnických případů. Oproti tomu výrazně narostl počet elektronických platebních rozkazů, kterých ve srovnání s rokem 2019 přibylo o sedmnáct procent.
„Poklesy nápadu těchto případů jsou do značné míry kompenzovány poklesem produktivity soudů v důsledku mimořádných opatření (při covidové pandemii). Došlo proto ke stagnaci či mírnému zvýšení délek řízení, ale celková míra vyřizování je stále uspokojivá,“ uvedlo ministerstvo ve zprávě.
Benešová: Vzrostla důvěra v nezávislost justice
České soudnictví podle Benešové získává stále vyšší důvěru u veřejnosti, především pak jeho nezávislost.
„Více než 55 procent respondentů vnímá nezávislost českých soudů a soudců pozitivně. To je zhruba o pět procent více než v předchozím roce. Jsem ráda, že naše společné úsilí přináší pozitivní výsledky,“ napsala do výroční zprávy ministryně.
Mezi zmíněná pozitiva podle ní patří i průměrná výše peněžitých trestů, které soudy stále více využívají jako alternativu za vězení. Zatímco v roce 2019 nařídili soudci a soudkyně zaplatit pachatelům průměrně cca 25 700 korun jako peněžitý trest, loni to bylo už 31 tisíc.
U trestních kauz se podle výroční zprávy daří většinu případů řešit rychle, i když právě loni prý došlo k mírnému růstu délek řízení.
„Nicméně jde jen o velmi malou změnu a nelze říct, že by tato statistika naznačovala zhoršení situace v trestním soudnictví,“ uvádějí autoři dokumentu.
Z něj vyplývá, že asi čtvrtina případů byla vyřízena velmi rychle, tedy do padesáti dnů od okamžiku, kdy je soudy dostaly na stůl. Nejvíc kauz (cca 16 procent) pak soudy vyřídily dokonce ve lhůtě 26 až 50 dnů. „Jen necelých pět procent věcí bylo vyřízeno za více než 800 dnů,“ píše se ve zprávě.