Hlavní obsah

Soud zatím tají, jak rozhodl o odvolání prokurátorky Horákové

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA
Aktualizováno

Vrchní soud v Praze v neveřejném zasedání rozhodl o odvolání Ludmily Brožové - Polednové, která byla jednou z žalobkyň v procesu s Miladou Horákovou v roce 1950. Právu to potvrdil mluvčí soudu Jan Fořt s tím, že závěry nelze zveřejnit do doby, než usnesení soudu obdrží účastníci kauzy. Soud ženu původně poslal na osm let do vězení.

Článek

„ Do konce týdne bychom měli usnesení i se spisem předat Městskému soudu v Praze,“ řekl Právu Fořt. Městský soud bude o výsledcích informovat.

„ Do konce týdne bychom měli usnesení i se spisem předat Městskému soudu v Praze,“ řekl Právu Fořt. Městský soud bude o výsledcích informovat.

V neveřejných jednání soudy případ skoro vždy vracejí. "Téměř na 100 procent to vždy znamená, že se kauza vrací k prvoinstančnímu soudu, tedy k nám," řekl Právu soudce Petr Braun, který o trestu pro Polednovou rozhodoval.

Je ale možné, že soud případ překvalifikuje z justiční vraždy na jiný trestný čin, který by už byl promlčen.

Je ale možné, že soud případ překvalifikuje z justiční vraždy na jiný trestný čin, který by už byl promlčen.

Poslední variantou je to, že soud stíhání přeruší kvůli nemoci Brožové.

Polednové je nyní 86 let. Podle soudu se v roce 1950 dopustila vraždy ve spolupachatelství.

"Byla si vědoma toho, že o vině a trestu Milady Horákové a dalších obžalovaných bylo rozhodnuto již předem. Cílem následného hlavního líčení byla fyzická likvidace obžalovaných," řekl při vynesení rozsudku v listopadu minulého roku soudce Petr Braun.

Polednové hrozilo za spolupachatelství na vraždě až patnáctileté vězení. Sám žalobce ale navrhl pouze trest ve výši pěti let. Státní zástupce se domnívá, že prokurátorka si musela být vědoma toho, že se podílí na justiční vraždě.

Polednová se kvůli špatnému zdravotnímu stavu v minulém roce líčení nezúčastnila.

Horáková velmi trpěla

Vykonstruovaný stalinský proces měl za cíl vypořádat se s oponenty tehdejšího komunistického režimu. Horáková byla mezi politickými vězni, v politických procesech padesátých let, jedinou popravenou ženou.

Milada Horáková při závěrečné řeči před soudem v červnu 1950. Foto: Archiv ČTK

Proti jejímu oběšení se zvedla ve světě velká vlna odporu. Nebylo to však nic platné. Zvláště nelidský byl průběh popravy. Horáková podle svědectví velmi trpěla. Trvalo několik dlouhých minut, než skutečně skonala.

Poprava pár týdnů po procesu

Někdejší poslankyně za národní socialisty Milada Horáková byla popravena 27. června 1950, jen několik týdnů po skončení zinscenovaného procesu. Spolu s ní skončili na popravišti další tři lidé - Jan Bouchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl.

Podle tehdejší obžaloby měla jako hlava spikleneckého centra připravovat návrat ke kapitalismu, spolupracovat s dalšími zrádci režimu a agentům imperialistických mocností předávat důležité informace.

Další dostali doživotní tresty či desítky let vězení. V procesu s Horákovou bylo souzeno 13 lidí. Byli obžalováni z vlastizrady a z vyzvědačství.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám