Článek
Okresní soud Plzeň-jih totiž v řízení o zabrání věci nevyhověl návrhu žalobkyně v plném rozsahu a zbraně, které byly kompletní včetně identifikačních údajů o výrobci, dal šanci získat jednomu z potomků v dědickém řízení. Podmínkou bylo, že dotyčný zažádá o příslušný zbrojní průkaz a zbraně nechá zaregistrovat u správního orgánu.
Podle soudce Jiřího Žižky má v daném případě přednost ochrana vlastnického práva dědiců před veřejným zájmem na zabrání věci. „Bylo na místě jim poskytnout příležitost nabýt vlastnická práva k souboru majetkových hodnot, v tomto případě funkčním zbraním, které jejich předek za svého života nashromáždil v rámci své záliby,“ konstatoval Žižka.
Státní zástupkyně Šárka Komorousová argumentovala mimo jiné tím, že v případě odsouzení podezřelého by bezpochyby jako součást trestu došlo i k uložení propadnutí zbraní.
„V tomto případě lze téměř vyloučit, že by se jednalo o legální shromažďování zbraní. S ohledem na jejich enormní množství v řádu stovek lze jednoznačně konstatovat, že se jedná o předměty nebezpečné pro společnost, a z tohoto důvodu je nežádoucí, aby došlo k legalizaci vlastnictví, byť jen v desítkách kusů,“ uvedla žalobkyně.
Podle soudu je ale zcela nepochybné, že na protiprávním jednání zemřelého se dědicové nijak nepodíleli, a nelze tak zasahovat do jejich ústavně zaručeného absolutně chráněného vlastnického práva. „Policie také provedla u zajištěných zbraní expertizu, která vyloučila, že by s nimi byl v minulosti spáchán trestný čin. Z některých se ani nevystřelilo,“ dodal Žižka.
Zbraně už jsou zaregistrované
Právní zástupce rodiny zemřelého Petr Brožovský doplnil, že zbraně budou vydány do dědického řízení jen v případě, že dojde k jejich dodatečné registraci, což se nyní také stalo.
„Policie tak má o nich totožný přehled jako o jakékoliv jiné legálně držené zbrani v České republice. Státní zastupitelství vlastně nevysvětlilo, čím mají být tyto zbraně nebezpečnější pro společnost než jakákoliv jiná legálně držená střelná zbraň,“ uzavřel Brožovský.
