Článek
„Kontrola jejího cestovního dokladu jednoznačně prokázala, že žena převážně pobývá mimo Českou republiku. Ze statutu svého povoleného pobytu na území České republiky měla však právo na čerpání humanitárních dávek,“ přiblížila policejní mluvčí Šárka Trnková. Tyto dávky žena podle mluvčí pobírala od května 2024, a to i v době, kdy se nacházela mimo schengenský prostor.
Cizinečtí policisté ji proto hned na služebně zadrželi. „Během jejího výslechu vyšlo najevo, že jí již byly vyplaceny humanitární dávky ve výši přesahující tři sta tisíc korun,“ poznamenala policejní mluvčí. Policisté její případ kvalifikovali jako přečin podvodu a ve zkráceném přípravném řízení ženě uložili trest vyhoštění v délce pěti let. Dostala i dvouletou podmínku.
Obdobné případy zneužití humanitárních dávek se objevují i v jiných krajích České republiky. V únoru policisté na Vysočině řešili pět případů zneužití humanitárních dávek pro ukrajinské občany s dočasnou ochranou. „Do Česka se nepřestěhovali, přijížděli sem jen pro peníze. Neoprávněně tak získali přes 570 tisíc korun, k podvodnému jednání se přiznali,“ uvedla policejní mluvčí Dana Čírtková.
Podle vedoucího odboru cizinecké policie Oldřicha Chaloupky nejsou podobné případy na Vysočině ojedinělé. Upozorňují na ně sami pracovníci odboru azylové a migrační politiky v Jihlavě.
Vloni Česko uprchlíkům vyplatilo 8,8 miliardy korun
Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky za zhruba 32,4 miliardy korun. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste však naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy korun. Podle ČTK to vyplývá z aktuálních i dřívějších údajů ministerstva práce a z vládní hospodářské strategie.
Podle ministerstva vnitra pobývalo v Česku v průběhu února téměř čtyři sta tisíc uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Z nich bylo asi 89 tisíc dětí a přes osmnáct tisíc osob nad 65 let. Žen v aktivním věku bylo téměř 164 tisíc a mužů přes 128 tisíc.
Předloni výdaje na humanitární dávku dosáhly 7,93 miliardy korun a v roce 2023 pak 6,96 miliardy korun. Důvodem růstu sumy je změna podoby příspěvku, který začal po skončení humanitárního ubytování zahrnovat i částku na bydlení. Příjemců postupně ubývá. Loni v prosinci dávku získalo 44 200 uprchlických domácností, předloni 46 200 a o dva roky dřív 53 200. V prvním roce Česko uprchlíkům na dávkách vyplatilo 8,7 miliardy korun.
Vyplácení dávky se postupně zpřísňovalo. Dosáhnou na ni domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení bez úspor. Pokud dospělí nezačnou po pěti měsících po příchodu pracovat, spadnou na existenční minimum. Nemohoucím a handicapovaným se případně poskytne vyšší částka, ale až po posouzení jejich stavu.
