Článek
Týká se to například lidí, kteří byli odsouzeni nebo ještě budou do konce roku stíháni za řízení bez řidičského oprávnění, nebo drobných pytláků.
„Je to logické. Nikdo přece nemůže být trestán za něco, v čem zákon nespatřuje trestný čin,“ říká autor nového zákoníku Pavel Šámal. Podle něj jde o činy, které do trestního zákona dávno nepatří a mnohem efektivnější je trestat je jako přestupky například pokutami.
Už nyní se dávají jen podmínky
Ačkoli za jízdu bez řidičáku lze uložit až roční vězení a za pytláctví dokonce dva roky, soudy prý už dnes tyto skutky postihují mírně, nejčastěji podmíněným trestem, nebo od potrestání dokonce upouštějí.
Českým soudcům každopádně přibude práce. „Okresní soud v Ostravě nebude v lednu a únoru dělat nic jiného než zkracovat tresty,“ předpovídá ostravský soudce Igor Krajdl. Sám si klade otázku, zda má smysl takové činy ještě vůbec stíhat, když tresty od prvního ledna stejně přestanou platit.
„Co teď soudíme do konce roku, je naprosto zbytečná práce,“ říká Krajdl. „Když někoho stihneme ve zkráceném řízení odsoudit třeba ještě 29. prosince a dostane rok zákazu řízení, bude od 1. ledna čistý,“ podotýká soudce.
Pachateli už pak podle něj nebude možné ani uložit trest za přestupek, který by ho čekal, pokud by se činu dopustil v novém roce.
Například jízdy bez řidičského oprávnění přitom představují významné procento kauz, jimiž se české soudy musejí zabývat. „Počet krácení trestů, které nás po prvním lednu čeká v Ostravě, odhadujeme na tisíc až dva tisíce. Jde i o všechny případy, kdy byl pachatel potrestán i za další souběžné činy, například řízení pod vlivem návykové látky. V takovém případě se mu trest zkrátí,“ dodává soudce.
Pytlákem jen s metrákem ryb
„Já bych si nedovolil říct, že je to malá amnestie, i když to zní výstižně,“ říká místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. „S příchodem každé novely se něco mění a nabourává to dosavadní praxi. A tohle není novela, ale úplně nová kodifikace. My budeme muset přehodnotit i dosavadní judikáty, co je a co není ještě použitelné,“ dodává Kučera.
Pytláctví bude podle nového zákoníku trestné tehdy, pokud pachatel neoprávněně uloví zvěř nebo ryby v hodnotě alespoň pěti tisíc korun. Při ceně ryb na posledním předvánočním trhu by tak musel být dopaden například s více než šedesáti kilogramy kaprů.
Pětitisícová škoda představuje hranici trestnosti u majetkových trestných činů, pytláctví se tak vlastně podle Šámala dostává na stejnou úroveň.
„To, že v současné úpravě žádná hranice není a stíhán může být každý šestnáctiletý kluk, který hodí do vody udici, je jen výsledkem práce mysliveckých a rybářských lobby,“ tvrdí autor zákoníku.