Článek
Muž se nechtěl dát bez boje a svůj případ dotáhl až k Ústavnímu soudu. Při cestě soudním systémem mimo jiné tvrdil, že vojačky „aktivně a beze studu zjišťovaly, co tam dělá, a v důsledku toho viděly jeho úd“. K tomu líčil, že neprováděl žádné nepřístojnosti, ale jen v klidu močil.
Ústavní soud ale na takové argumenty odmítl přistoupit a v těchto dnech mužovu stížnost odmítl.
„Muž sledoval dvě příslušnice nizozemské armády, které se tam šly vymočit, pozoroval je přitom z bezprostřední blízkosti a s viditelně obnaženým penisem masturboval tak, aby to poškozené viděly, a to i poté, co jej jedna z nich okřikla. Načež byl zadržen příslušníky nizozemské vojenské policie, když se z místa pokusil utéct,“ zapsala veřejná žaloba.
Soudy mužovo chování popsaly jako výtržnictví a uložily mu peněžitý trest 50 tisíc korun. Marně se hájil, že jen močil a že na útěk před vojáky se dal jen proto, že měl strach a nevěděl, co po něm chtějí.
Jako kdyby ho viděly v okně
Ve stížnosti k Ústavnímu soudu namítal také, že noční parkoviště není veřejně přístupné místo, proto nemohl být postižen za výtržnictví, neboť to přímo hovoří o hrubé neslušnosti na veřejném místě.
„K jednání došlo na místě mezi dvěma dodávkami, kde neměl být za normálních okolností viděn. Danou situaci přirovnává k tomu, kdy by jej někdo viděl bez jeho vědomí obnaženého v jeho bytě skrz okno v paneláku,“ stojí ve stížnosti.
Senát se soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou ale neměl pro muže pochopení. „Veřejné parkoviště je místem, kam má přístup individuálně nevymezený okruh osob i v těch částech, na která je relativně omezený výhled. Příměr s nahlížením do okna v bytě panelového domu je zcela nevhodný, neboť byt samozřejmě není místo veřejnosti přístupné,“ uvedla v rozhodnutí Křesťanová.
„Tvrzení o nedostatku úmyslného zavinění Ústavní soud nemůže akceptovat, neboť - jak bylo prokázáno - stěžovatel masturboval v bezprostřední blízkosti dvou poškozených, a to i poté, co jej jedna z poškozených okřikla,“ zakončil soud.
