Článek
Nebezpečí, kterému jsou motocyklisté vystaveni, připomněl i mimořádně tragický uplynulý víkend. Jak již uvedly Novinky, od pátku do neděle zemřelo při dopravních nehodách osm lidí, z toho pět motocyklistů. Policie zároveň uvedla, že jen od začátku srpna přišlo při nehodách o život 18 lidí a 11 z nich byli motorkáři. Dlouhodobější statistiky pak ukazují, že největší díl smrtelných následků připadá na silnice I. a II. třídy.
Ve sledovaném období posledních deseti let jich bylo na silnicích první třídy 231, tedy 32,4 procenta, a na silnicích druhé třídy 214, tedy 30,1 procenta. Na silnice třetí třídy připadlo 139 případů, tedy 19,5 procenta. Statistiky pro Novinky připravilo Centrum dopravního výzkumu.
Motocykl přitom podle Budského chyby odpouští podstatně méně než automobil. „Na motocyklu se i relativně malá chyba může velmi rychle změnit v tragédii,“ upozorňuje. Zatímco posádku auta chrání karoserie, bezpečnostní pásy či airbagy, motocyklista má podobných ochranných vrstev minimum. Nebezpečná přitom nemusí být pouze rychlost nad povoleným limitem.
Riziková může být i rychlost formálně dovolená, pokud neodpovídá poloměru zatáčky, rozhledu, povrchu vozovky nebo zkušenostem jezdce. Budský upozorňuje také na okolí komunikací, jež mnohdy motorkářům nepřeje. „Místo aby skončili někde v poli, kde se opráší, tak bohužel končí ve stromě,“ popsal pro Novinky Budský možné následky vyjetí ze silnice. Jako bývalý šéf BESIPU nyní působí v Platformě Vize 0, jež si klade za cíl vymýtit zbytečné umírání na českých silnicích.
Výrazně jsou mezi oběťmi zastoupeni motorkáři ve středním věku. Z dat za roky 2016 až 2025 vyplývá, že nejvyšší počet obětí připadal na skupinu 35 až 44 let, v níž zemřelo 191 lidí. Následovali jezdci ve věku 45 až 54 let se 138 oběťmi a skupina 25 až 34 let se 137 zemřelými. Nejčastějšími příčinami smrtelných nehod motorkářů jsou nepřiměřená rychlost, následovaná nedáním přednosti.
Podle Budského může vysokou nehodovost ve zmiňovaném Středočeském kraji vysvětlovat mimo jiné jeho poloha. „Středočeský kraj je tranzitní kraj,“ říká s tím, že značná část řidičů jím projíždí do Prahy nebo kolem ní napříč republikou. K tomu se přidává hustá síť okresních komunikací, z nichž ne všechny podle něj odpovídají parametrům současného provozu.
Otázkou podle odborníků zůstává také příprava začínajících motocyklistů. Instruktor autoškoly Jan Novotný kritizuje současný systém, který podle něj klade příliš velký důraz na úkony na cvičné ploše. „Dbá se víc na tohle, místo aby se víc jezdilo v provozu,“ říká Novotný pro Novinky. Za problematickou považuje také možnost řídit motocykly skupiny A1 s automatickou převodovkou pouze s řidičským oprávněním skupiny B na osobní automobil. „V životě neseděli na motorce. Najednou na to skočej a hurá,“ popisuje.
Ministerstvo dopravy naopak uvádí, že zkouška ověřuje jak ovládání motocyklu, tak bezpečnou jízdu v provozu, a zdůrazňuje význam práce s brzdami, stability či vyhýbacích manévrů. Povinné praktické jízdy nebo krátký kurz pro držitele řidičského oprávnění skupiny B pro osobní automobily nyní zavádět nechystá.
„Uvědomujeme si, že řízení motocyklu má svá specifika a že se od řízení osobního automobilu v řadě ohledů liší. Proto sledujeme jak vývoj dopravní nehodovosti, tak zkušenosti z praxe i přístupy v jiných evropských státech. V tuto chvíli nepřipravujeme konkrétní legislativní změnu, která by pro držitele skupiny B zaváděla povinné praktické jízdy nebo krátký kurz před řízením motocyklu skupiny A1 s automatickou převodovkou,“ upřesňuje pro Novinky mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl.
