Článek
Vyoral, jemuž za vraždu s rozmyslem hrozilo až 20 let vězení, svého činu litoval. Tvrdil, že k buňce nešel se záměrem muže zabít. Když prý viděl, že tam hoří, ihned k ní běžel. Argumentoval také tím, že dovnitř se nedostal, neboť hořely dveře a nešlo chytit za kliku. Poškozeného označil za problémového člověka s tím, že to byl alkoholik a měl exekuce.
Znal ho od mládí. „Toho, co se stalo, budu litovat do konce života. Trpím tím každý den. Přišel jsem o nejbližšího kamaráda, s nímž jsem vybudoval firmu, zrekonstruoval dům. Trávil jsem s ním víc času než s vlastním synem,“ řekl u vrchního soudu Vyoral. Domáhal se tam nižšího trestu, a to pod spodní hranici základní sazby, která činí 12 let.
Žalobce naopak požadoval přísnější trest. Krajský soud sice schválil dohodu o vině a trestu, kterou uzavřel s obžalovaným, ale uložil mu o dva roky nižší trest, než státní zástupce navrhoval. Proto žádal, aby obžalovanému trest zpřísnil na 14 let.
Vrchní soud však obě odvolání zamítl jako nedůvodná. „Neshledali jsme důvody ani pro zpřísnění trestu, ani pro jeho snížení pod spodní hranici základní sazby. Krajský soud v rozsudku správně zohlednil všechny okolnosti případu. Obžalovaný se deset let snažil poškozenému pomáhat. Zachránil ho od toho, aby skončil pod mostem. Prohlásil také vinu. Nelze to však přeceňovat ve vztahu k požadovanému snížení trestu. Na druhé straně má pět trestů za sebou (v minulosti byl Vyoral už pětkrát trestán, nikoli ale za násilnou činnost - pozn. red.), nechal úmyslně uhořet člověka. Nešlo by o nahodilý konflikt. Bylo to s rozmyslem, dokonce sledoval, jak buňka hoří,“ vysvětlila soudkyně Vrchního soudu v Olomouci Renata Sobalová.
Oba muži se v noci z letošního 4. na 5. února opilí dostali do ostrého sporu, který měl v lepším případě skončit odstěhováním bývalého bezdomovce do jiné stavební buňky umístěné ve firmě svého „chlebodárce“ Vyorala. K tomu však nedošlo. Obžalovaný se rozhodl svému pomocníkovi hodit do buňky, ve které bydlel, petardu. Hodil ji zapálenou, a to k posteli, kde ležel namol opilý známý, neschopný úniku. Poté ji zavřel a odešel domů.
Zapálení buňky oznámil na linku 112 až po více než hodině a čtvrt. Mezitím se požár nekontrolovatelně rozšířil a buňka zcela shořela. Jeho známý neměl žádnou šanci, uvnitř uhořel. Vyoral se potom snažil svou vlastní vinu v prvních chvílích po činu zakamuflovat, když tvrdil, že jeho nájemník v buňce mával zapáleným hadrem.
