Článek
Lékař je prověřován pro podezření, že pacientům podával nepřiměřené či nadměrné množství opiátů a sedativ, které mohly vést k jejich úmrtí. Zatímco prověřovaný doktor se v minulých dnech pro média hájil tím, že se stal obětí vnitrofiremních intrik a vykonstruovaného udání, výpověď bývalé zaměstnankyně vykresluje úplně jiný obrázek. Její verzi nicméně nelze nezávisle ověřit.
„Z nemocnice jsem odešla právě kvůli praktikám v péči o pacienty, nechtěla jsem toho být součástí. Primář se tam prostě pasoval do role boha a rozhodoval o tom, kdo přežije,“ popsala Novinkám bývalá členka zdravotnického personálu děčínské nemocnice. Její identitu redakce zná.
Podle jejího svědectví byla situace na lůžkovém oddělení kritická i kvůli nedostatku personálu, což vedlo k tomu, že o péči rozhodoval prakticky jediný člověk.
„Na lůžkovém úseku z devadesáti procent ordinoval jen on sám. Jiní lékaři byli maximálně v ambulanci nebo na vedlejší stanici. A docházelo tam k věcem, se kterými jsem se nemohla ztotožnit,“ pokračuje bývalá zaměstnankyně.
Problém se podle ní netýkal jen pacientů v konečném stádiu těžkých nemocí, kde je tlumení bolesti standardem. „Byli tam lidé kolem padesáti či šedesáti let, kteří nebyli vážně nemocní. Měli infekci, horečky, a léčba prostě žádná,“ tvrdí s tím, že k opomíjení péče docházelo i u starších ročníků.
„Jsem si jistá, že tam byli i starší lidé, kteří by při podání infuzí a standardní péči žili dál. Třeba jen o půl roku déle, ale mohli strávit ještě několik měsíců doma s rodinou,“ dodává s tím, že samotná práce v nemocnici ji bavila, ale poměry na oddělení už nedokázala snášet.
„Nemá to smysl, stejně umřou“
Podle ní se na oddělení postupně vytvořila mrazivá atmosféra, která ovlivnila i část personálu. Snaha o péči narážela na rezignovaný přístup, že u starších pacientů už nemá smysl cokoliv řešit, protože „stejně umřou“.
„Byla jsem z toho v šoku. Ti lidé přitom nebyli vážně nemocní, byli jen staří. Při dostatečné péči tu ještě mohli nějaký čas být,“ dodala.
Jak dále bývalá zdravotnice děčínské nemocnice popisuje, standardní nebyl v některých případech ani vztah mezi primářem a pozůstalými. „Byla jsem svědkyní toho, když primář na pozůstalé řval,“ dodala. O situaci se podle svých slov snažila opakovaně mluvit i s vedením ošetřovatelské péče.
Redakce Novinek se pokusila kontaktovat i další bývalé či současné zaměstnance dotčeného oddělení, ale ti do vydání tohoto článku nereagovali.
Vedení intriky odmítá
Vedení Krajské zdravotní (KZ) se proti tvrzením prověřovaného doktora o osobní mstě či intrikách tvrdě ohradilo. Nemocnice trvá na tom, že krok vůči lékaři vychází z prověřených odborných dat.