Bývalý šéf žalobců Stříž jako prokurátor za totality nezákonně poslal muže do vazby, rozhodl soud

„Pan Tomis byl omezen na svobodě, a to nejen podle dnešních právních předpisů, ale i tehdejších nezákonně. Tehdy ale byla praxe jiná a neposuzovalo se to tak. Dnešním dnem jsme ho proto plně rehabilitovali. V praxi to znamená, že může stát žádat o odškodné,“ vysvětlil své rozhodnutí soudce Jan Kučera.

O tom, zda tak Tomis učiní, jeho advokát zatím neví. „Budeme se o tom bavit. Záleží na něm, jak se rozhodne. Na odškodnění má nárok. To je ovšem podle zákona, který stále nebyl novelizován, minimální. Nevinně věznění dostávají náhradu mzdy ve výši dvou a půl tisíce korun za měsíc,“ konstatoval Tomisův advokát Lubomír Müller.

Do vazby Tomise poslal 17. října 1989 tehdejší vojenský prokurátor, bývalý nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, protože odmítl nastoupit vojenské cvičení na základě svého svědomí a odmítal i do budoucna vykonávat vojenskou službu.

Vazbu na něj podle advokáta uvalil z obavy, že při ponechání na svobodě bude obviněný pokračovat v trestné činnosti. „Události 17. listopadu 1989 tak můj klient prožil ve vězení, na svobodu jej soud propustil 30. listopadu 1989 s tím, že vazební důvody pominuly. Odsouzen nikdy nebyl,“ uvedl u soudu Tomisův advokát.

Případy členů církve Svědci Jehovovi, kteří za komunistického režimu odmítli nastoupit na vojnu a režim je za to potrestal vězením, nejsou ojedinělé a zabývají se jimi soudy nejen okresní, ale i Ústavní soud. „Od roku 1990 jich bylo řešeno několik stovek,“ dodal Müller.

Podle žalobce Jaroslava Rašendorfera, který u soudu zastupoval stát, takové případy přinášela doba a justice je nyní může napravovat. I když sám navrhl, aby soud rozhodl, jak navrhoval Tomisův advokát, Stříž podle něj nijak nepochybil.

„Byl tehdy vojenský prokurátor a postupoval podle tehdy platných zákonů a hlavně podle toho, jak se tehdy vykládaly. Podle mého tedy zákonně. Samozřejmě ten výklad práva byl poplatný té době, to je pravda,“ podotkl.