Vedeme školu! Dobrodružné bludiště pro ředitele

Ředitelé a ředitelky jsou vystaveni nebývalým změnám, nárokům a tlaku z nejrůznějších stran. Řeší vše potřebné se zaměstnanci, rodiči, zřizovateli, hygienou. Jejich rozhodnutí ovlivňují život a práci desítkám až stovkám lidí, kteří tvoří komunitu školy. Jsou vůdčími osobnostmi neboli leadery. Změny však neznamenají jen potíže, jsou i příležitostí k rozvoji.

„Je třeba zaměřit se na podporu ředitelů, aby dokázali kvalitně vést,“ říká Petr Valenta, manažer projektu SRP.

V posledních letech pojem leadership stále častěji rezonuje v úvahách o roli ředitele v českém školství (viz Česká školní inspekce, TALIS, 2013). „Problém není v tom, že by české školství postrádalo schopné ředitele, ale je třeba jim poskytnout nástroje a nejlepší možné techniky, aby své vůdčí schopnosti mohli rozvinout,“ vysvětluje Valenta.

Tým odborníků Národního pedagogického institutu ČR si uvědomuje, že kromě nezbytných znalostí a praktických dovedností je zapotřebí kultivovat osobnost ředitele školy tak, aby rozvíjel své předpoklady a byl ve své škole nejen manažerem, ale skutečnou vůdčí osobností. Strategie projektu SRP je v předávání zkušeností prostřednictvím příkladu zkušenějších ředitelů. Ti vědí sami nejlépe, jaké otázky vedení školy řeší. Pro ředitele škol, které jsou zapojené do projektu, jsou tito konzultanti mentory, průvodci a rádci při tvorbě vize rozvoje školy a jejího naplňování.

„Jediným učitelem hodným toho jména jest ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní odpovědnosti.“ J. A. Komenský

Zanedlouho si připomeneme 350. výročí od úmrtí Jana Amose Komenského, který je ukázkou pedagogického Leadera s velkým L. Osobnost J. A. Komenského nám připomíná, jaký je rozdíl mezi manažerem a leaderem – spočívá ve schopnosti vést druhé.

Vést svůj tým s přirozenou autoritou znamená vlastně ozřejmit smysl věcí tak, aby lidé chtěli dělat to, co je třeba pro naplnění společné vize. V prostředí školy to předpokládá důvěru, loajalitu, vzájemný respekt a podporu řediteli, která je přirozená, ne vynucená jeho formálním postavením nebo strachem podřízených. Předpokladem vedení je totéž: důvěra ředitele ve schopnosti jeho spolupracovníků, otevřenost a respekt k jejich názorům a potřebám, upřímný zájem o ně, ochota ne vždy řídit, ale nechat i prostor pro (sebe)řízení druhým. Ředitel v roli leadera by se neměl bát předat zodpovědnost a současně pomoci, poradit, navést. Zformulovaná představa, vize je nejen motorem, ale i návodem k volbě efektivních nástrojů, jak jí společně dosáhnout. Ředitelé se učí, jak svou vizi prezentovat, věřit jí a svým vlastním příkladem naplňovat.

„Vize je něčím, co odlišuje leadera od manažera. Manažer může jen uskutečňovat vizi někoho jiného, jeho role je výkonná. Ředitel, který je leaderem, vede svůj tým na základě společné vize,“ dodává Petr Valenta. Partnerský vztah, zkušenosti a podpora od odborníků z projektu SRP posilují ředitele zapojených škol a utvářejí podmínky pro rozvoj sebedůvěry, zodpovědnosti a otevřenosti v jejich vlastních školách jako předpokladu pro efektivní pedagogický leadership. Umožňují, aby se současní manažeři škol stali budoucími pedagogickými leadery. Pomoci může i web a facebooková stránka Vedeme školu či stejnojmenný Youtube kanál.

Autor: redakce projektu SRP