Článek
Přístup k obnově krajiny po těžbě uhlí se v Česku začíná měnit k lepšímu. V Lomu Československé armády (ČSA) u Mostu nevznikne uměle modelovaná krajina, ale přirozené jezero. Vláda rozhodla, že právě tento areál se stane prvním místem, kde nebude použit klasický model technické rekultivace. V době, kdy krajina v létě trpí suchem a vody ubývá, může být právě voda klíčem k nové, živé budoucnosti tohoto území.
Místo rovnání terénu, navážení ornice a výsadby lesů tak část území projde takzvanou přirozenou obnovou. Hlavní roli v tomto projektu bude hrát voda. Jezero se totiž napustí samo, namísto toho, aby bylo draze a uměle dopouštěno z jiných zdrojů. Využita bude podzemní voda, která se v lokalitě přirozeně vyskytuje.
Podle odborníků se jedná o rozumnou volbu. „Specializuji se na dlouhodobý vývoj a proměny krajiny a myslím si, že většinu procesů při obnově krajiny bychom měli ponechat přírodním procesům. Ty nakonec vytvoří stabilní rovnovážný stav, jehož dosažení je nakonec pro společnost nesrovnatelně levnější než umělé úpravy a drahé výsadby,“ říká Doc. RNDr. Jindřich Chmelař, Ph.D., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Díky přirozenému napouštění bude hladina stabilní i v obdobích sucha a voda zůstane čistá.
Přínosy pocítí příroda i okolní obce
Rozhodnutí má kromě ekologického i ekonomický dopad. Technická rekultivace běžně stojí stovky tisíc až miliony korun za hektar, zatímco přirozená obnova je výrazně levnější. Ušetřené peníze navíc podle dohody získají okolní obce. Prostředky využijí na své vlastní projekty. Projekt tak přinese užitek nejen přírodě, ale i místním obyvatelům.
Jezero v Lomu ČSA by se do budoucna mohlo stát i rekreačním místem se zázemím pro turisty.
Případ Mostecka podle odborníků ukazuje, že rekultivace krajiny nemusí být drahá a jednotvárná. Pokud se část území nechá přirozenému vývoji, výsledkem může být stabilní ekosystém s minimálními nároky na údržbu a s konkrétním přínosem pro region.