Článek
Globální dopady vyvolané pandemickou krizí a válkou na Ukrajině s sebou nesou negativní dopady na veřejné rozpočty. Žijeme v období rostoucích cen a hledání úspor ve všech sektorech státní správy. Je cestou ke snížení schodku veřejných financí a dosažení vyšší efektivity státních služeb jejich rychlejší digitalizace?
Česká republika se aktuálně řadí mezi země EU s nejnižším tempem růstu HDP. I proto je vláda ČR nucena hledat prorůstová opatření, která pomohou českou ekonomiku opět nastartovat. Národní ekonomická rada vlády (NERV) i samotná vláda ČR mezi tato opatření řadí i rychlejší digitalizaci státní správy, efektivnější práci s daty a využívání nových technologií.
Poslední výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), který každoročně zpracovává Evropská komise, ukazují, že ČR má v oblasti digitalizace stále na čem pracovat. Ve výsledcích měření se Česko umístilo až na 20. místě z 27 členských zemí EU. Problematickým bodem stále přetrvává úroveň digitálních dovedností občanů, dále je zmíněno nedostatečné využití technologií v podnicích. Česko se také stále potýká s nedostatkem odborníků na informační a komunikační technologie, jak ve veřejném sektoru, tak i v soukromé sféře.
Naopak pozitivní trend lze pozorovat v rozvoji eGovernmentu. Zatímco v roce 2018 se státem přes internet komunikovalo 53 % české populace, nejnovější data ukazují až 68 %. Češi například díky digitalizaci daní z přijmu podali v roce 2022 více daňových přiznání elektronicky než prostřednictvím klasického papírového formuláře.
Jaké jsou další efektivní příklady projektů z daňové, sociální či municipální oblasti u nás i ve světě? Měla by vláda využít kvantové technologie a pokročilé zpracování dat? Máme pro prohloubení digitalizace veřejných služeb vytvořeny vhodné podmínky a jsme dostatečně chráněni před kyberútoky? A je reálné, aby vláda do konce volebního období finalizovala další projekty v oblasti digitalizace?
O tom diskutovali zástupci státu, NERVu a soukromé sféry:
- Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj, místopředseda vlády pro digitalizaci, vláda ČR
- Aleš Rod, člen NERV, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz
- Jakub Holub, viceprezident pro veřejný sektor NCEE, senior partner IBM Consulting
- Katarina Kakalíková, ředitelka byznys developmentu pro veřejnou správu Mastercard
- Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
„V Česku stále chybí komplexní procesní audit, který by určil, jaké agendy státní správy je prioritní digitalizovat. Je potřeba nastavit jasně měřitelné cíle a zajistit tak efektivitu jednotlivých projektů. Klíčová je také lepší koordinace a využívání chytrých dat průřezově státními institucemi,“ uvedl Aleš Rod, člen NERV a ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz.
Česko se stále potýká s nedostatkem odborníků na informační a komunikační technologie, jak ve veřejném sektoru, tak i v soukromé sféře. Naopak pozitivní trend lze pozorovat v rozvoji eGovermentu. Zatímco v roce 2018 se státem přes internet komunikovalo 53 % české populace, nejnovější data ukazují až 68 %.
„Například společně s Generálním finančním ředitelstvím a Ministerstvem financí jsme úspěšně v říjnu zavedli možnost předvyplnění daně z nemovitostí. Zároveň v roce 2022 bylo poprvé v historii přijato více elektronických přiznání k dani z příjmu než těch klasických, papírových, 1,9 milionu elektronických a 980 tisíc papírových. Věřím, že podobný trend zaznamenáme i u dalších projektů,“ zmínil příklad úspěšné digitalizace Jakub Holub, viceprezident pro veřejný sektor NCEE IBM Consulting.