Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Úskalí slavného výročí

Sedmnáctého listopadu jdou lidé na Národní třídu v Praze, probíhají oficiální akce k uctění výročí roku 1989 (a také 1939), pamětníci píší na sociální sítě, co pro ně znamená datum 17. 11. 1989, a mladší spoluobčané, kteří nezažili zmíněné události ani život před nimi, se řídí tím, co existuje jako mýtus sedmnáctého listopadu.

Foto: David Neff, Novinky

Alexandr Mitrofanov

Článek

Vědci tvrdí, že národní mýty pomáhají společenství cítit se pospolitě. Je to, jak by řekla arizonská pěnice, způsob, jak se může jedinec cítit jiný, lepší, aniž by pro dosažení tohoto stavu hnul prstem. Věda přiznává, že národní mýtus nemusí být výmysl, ale často jde o vychýlení skutečných událostí směrem k obrázku, nad kterým je možné se dojímat.

Sedmnáctý listopad 1989 byl bezesporu výchozím bodem pro stav, který je v České republice dnes. V podobě národního mýtu ovlivnil současný stav společnosti. Přinejmenším ve čtyřech bodech.

Za prvé. Přežívá představa, že národ jde na náměstí a mění vládu, se kterou není spokojen. Přitom masy v listopadu 1989 byly jen dekoracemi pro změnu, která se uskutečnila jinde, konkrétně v Moskvě, a byla dohodnuta s Washingtonem.

Za druhé. Politické strany nejsou zapotřebí, rozhoduje občanská společnost. Tuto utkvělou tezi dokázal Václav Havel účinně nasadit do hlav svých příznivců, takže působí dodnes. Politiky na pódiu Letné nechtějí občanští aktivisté vidět.

Za třetí. Pro řízení státu netřeba politických profesionálů. Opět jde o návaznost na Havlovy úvahy krátce po listopadu, že se obklopil amatéry a že to je dobře, protože nejsou nakaženi byrokracií. Odrůdou tohoto postulátu je populární názor, že stát mají řídit odborníci. Odborníci tedy v čemkoliv, jen ne v politice.

Za čtvrté a především: „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.“ Pro mateřskou školu dobré. Pro reálný svět, notabene v současné době, kdy opět naplno vyhřezla zvířecí podstata významné části světové populace a vrací se zákon džungle nejen ve vztazích mezi lidskými bytostmi, ale i mezi státy, je sluníčkářství sice milým úkazem, ale zároveň jde o lístek do hrobu pro jedince i společnost.

Sedmnáctý listopad je bezesporu slavné výročí. Lidé oddaní svobodě a demokracii ho slaví a slavit budou zcela správně. Ale kadidelnice mohou navodit stav nemístné blaženosti.

Moje žena se den před letošním výročím během venčení dala do řečí s jinou pejskařkou. Paní byla přívětivá, povídaly si o pejscích a najednou se ta přející bytost úplně proměnila a řekla: „Zítra bude lejt! Dobře jim tak, hajzlům! Včera měli hezky, to mě mrzelo!“

To není Letná ani Národní. To je významná část lidu této země.

Související témata:

Výběr článků

Načítám