Článek
Poznáte je podle stále se opakujících urážek a nepravdivých tvrzení. Základem jsou no name postavy na sociálních sítích, vrcholem pyramidy ti, které tento kontingent vynesl nahoru svými volebními hlasy. Jsou to členové současné vlády, tedy premiér a ministři, v nichž by Rumburak ihned poznal spřízněné duše.
Je výhodou mít více pracovních agend. Z tohoto důvodu je pro mě nad slunce jasné, čí bratranci v nenávistném triku jsou tito čeští jedinci. Jejich mentálními pokrevními příbuznými – a není řeč o pochybné slovanské vzájemnosti – jsou ti, kterým se v české hovorové mluvě přezdívá Russáci.
Kdo je Čecháček, dávno definoval profesor Václav Černý:
„Spiknutí prostřednosti proti všemu nadprůměrnému je sice společným jevem všech národů malých, ale v našem bylo vždy mocně potencováno tou ,lidovostí’ našeho vzdělance, a tím bylo vždy nebezpečnější než jinde, vedle Čecha se vždy u nás plazil a na Čecha číhal Čecháček. Čemu říkám čecháčkovství? A říkám tomu také české podučitelství. A české chalupnictví. Říkám tak neuvěřitelné směsi intelektuální nedochůdnosti a mravní či charakterové slabosti, se kterou je možné se na světě setkat pouze v Čechách, kdybych měl náladu žertovat, řekl bych, že je rysem vysoce originálním.“
Russák nebýval tak formálně vzdělaný jako Čecháček, ale sovětští bolševici tento stav pozměnili. Dnešní Russák už nemusí mít pouze základní vzdělání, je často ověnčen akademickými tituly (Čecháček ostatně také). Směs intelektuální nedochůdnosti a mravní či charakterové slabosti už není českým specifikem. Stačí se ponořit do debat v ruské odnoži internetu. Jazyk je jiný, vlastnosti stejné.
Kam přivedli Rusko Russáci, dnes se může dozvědět každý Čech, který nemá klapky na očích. Kam posune Česko vláda Čecháčků? Kupodivu i tento stav předvídal za bolševiků, duchovních to otců této vládní koalice, profesor Černý:
„To právě učinila státní moc u nás. Vydala Čecháčkovi společenskou vládu, pozvala ho i k honorované úřední tvorbě kultury. Jaký nápor malých, menších, nejmenších! Není co velkého by neudusili ve svém objetí. … Budoucnost češství vidím velmi černě, Čechové v moci Čecháčků nemají leč zlé vyhlídky, a čím dál tím horší, jestliže se vláda Čecháčků protáhne…“
Russáci a Čecháčči postupují s Rusy a Čechy stejnou metodou pomalu vařené žáby. Russáci již Rusy uvařili a nerušeně vládnou. Čecháčči jsou s Čechy, které nenávidí, zatím v procesu.
