Článek
Za prvé žijí v přesvědčení, že většinová česká společnost je demokratická, nebo alespoň není nakloněna životu pod vládou tupých oligarchů a kariéristů.
Za druhé, a to se týká obecného vnímání života, jsou si tito lidé kritizující opozici jisti, že, lapidárně řečeno, pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.
Jaké praktické cesty mají k tomuto vítězství vést, to pro ně není otázka, kterou by se zabývali. Musí to podle nich zařídit ti, kterým dali svůj hlas ve volbách. Tudíž současná opozice.
Často jejím představitelům vytýkají, že používají především parlamentní a mediální možnosti rozkrývání odporné podstaty Babišovy party. Prý mají častěji jezdit mezi lidi, jak to dělá Babiš, a výsledek se dostaví.
Jezdit samozřejmě můžou a dokonce to i dělají. Mám však za to, že rozhodující není samotná přítomnost opozičních politiků „mezi lidmi“, ale složení potenciálních voličů a obsah politikova sdělení.
Babiš mezi příznivce opozice nejezdí. Proč by plýtval silami. Navštěvuje své pappenheimské, slibuje, sliby neplní, lže, ale oni ho stejně volí znovu a znovu.
Proč?
Myslím si, že na to kápl Jiří Pehe, když napsal, že ačkoli Babiš pochází ze Slovenska, ve skutečnosti dokonale naplňuje definici čecháčka podle profesora Václava Černého.
Čecháčkové z něj cítí rodný pach a šťastně se mu koří. Může lhát čtyřiadvacet hodin denně, ale odér bude stále stejný a smečková podpora jakbysmet.
Má tedy česká opozice šanci přijít k moci prostřednictvím voleb? Teoreticky má. V případě, že půjde Magyarovou cestou. To znamená, že bude apelovat na Babišovy voliče se stejným odhodláním slibovat hory doly a plnit z toho pendrek.
Podaří se to současné opozici? Stěží, protože jsou pro čecháčky jen lepšolidi. A kdyby se současní opozičníci proměnili k obrazu čecháčkovu, přestane je volit nečecháčkovská menšina.
Je snadné nadávat na zrcadlo, když máš křivou hubu. Je snadné nadávat na opozici, když máš pokřivenou strukturu společnosti.
Pohled do historie ukazuje, že čecháčkové vytlačovali Čechy odjakživa. Před druhou světovou válkou to vyvrcholilo uštváním k smrti jednoho z největších Čechů všech dob Karla Čapka. Za vlády komunistů přišel pro čecháčky ráj na zemi a dnes se jim úspěšně vrací.
Tohle je problém, nikoli údajná slabost opozice.