Článek
V tomto stanovisku se uvádí, že „předpokladem pro to, aby poslanec, člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Sněmovny, je předchozí zánik členství ve vládě. Toto by mělo být prokázáno nejpozději v okamžiku, kdy Poslanecká sněmovna přistoupí k volbě předsedy sněmovny. Nestane-li se tak, nelze poslance do funkce volit, tj. jeho kandidatura by neměla být připuštěna.“
Pro průměrně nadaného žáka první třídy je závěr jasný. Karel Havlíček, t.č. místopředseda vlády a dvouhlavý ministr, nemohl být kandidátem na předsedu Sněmovny.
Po sdělení poslance za ANO Martina Kolovratníka s tímto závěrem vystoupil Karel Havlíček, který přítomným řekl, že je dobrý kandidát na předsedu Sněmovny. A nebyli bychom v Česku, kdyby následně na několik hodin nenastoupila s výkřiky, že černá je bílá, kolektivní Máňa z ANO, která ví, co je směroplatný.
Poslankyně a poslanci ANO celou tu dobu zpravidla četli předem připravené projevy. Ilustrovali velmi dobře, s pílí třídních šprtů výrok majitele ANO, že parlament je žvanírna. Mařili čas, který draze hradí daňoví poplatníci (to je také předchozí výčitka vůči parlamentu z arzenálu ANO). Ale co člověk neudělá pro toho, koho nezištně miluje s mandátem v kapse.
Obsah žvanění měl dvojí náplň. Jednak to bylo jako na jednání ÚV KSČ, kdy se popisovaly kladné vlastnosti soudruha, jenž měl být zvolen generálním tajemníkem. Havlíček by měl správně zamávat andělskými křídly a někam odletět. Jednak muži a zejména některé ženy z líhně klubu ANO házeli verbální kameny a prskali verbální i skutečnou slinou na paní, která měla být zakrátko zvolena předsedkyní Sněmovny, Markétu Pekarovou Adamovou.
Záměrné zdržování práce Sněmovny, kterou se blýskli poslanci ANO, je normální trik, který se v parlamentní praxi používá a říká se mu obstrukce. Jen to mělo některé vady na kráse. Jako sláma z bot ze zástupců ANO lezla podřízenost pokynům do té míry, že na vlastní žluč, a pořádně hořkou, se zmohly pouze tři poslankyně, Jana Pastuchová, Zuzana Ožanová a Berenika Peštová. To by měly být majáky pro ostatní v ANO, kteří působili jako děti v mateřské školce po nácviku básnického pásma.
A když nakonec byla Pekarová Adamová zvolena, kolektivní Máňa moc netleskala. Tam, kde uklízí, takový případ ještě neměli.