Očima Saši Mitrofanova: Hledání ztracených koulí

A sotva by něco předpověděl o zdražení piva a následném pádu vlády zde.

Každý prodejce piva si tak bude muset pořídit malý počítač, aby uspokojil hračičky, kteří tu a tam na někoho kleknou. Ale vláda se nejspíš udrží, i kdyby měli Babišovi voliči u piva nadávat. Bez táty prostě nemůžou.

Co ale s jinými členy společnosti, kterým Babiš a jeho parta tak dlouho a trpělivě dokazovali činy, že jde o bandu Cvachů v čele s Bohušem, že už další argumenty nepotřebují? Dali o sobě vědět na řadě loňských demonstrací a servítky si nebrali. Na jedno z posledních shromáždění se dostavili zástupci opozičních demokratických stran a byl to v porovnání s náladou lidí čajíček.

Na následujících třech nejvyšších fórech Pirátů, ODS a KDU-ČSL se o Babišovi mluvilo, ale tak nějak v duchu mírného pokroku v rámci zákona. Nevznikla usnesení, že s tímto mužem a jeho hnutím do vlády nikdy nepůjdou. Asi politická korektnost, nebo jak se tomu vlastně říká. Asi to patří k politické kultuře v demokratických zemích.

Houby s octem. Když opozice ví, že vládnoucí strana nebo vládnoucí prezident není pouhým politickým soupeřem v rámci běžného kočkování, ale reálně ohrožuje demokracii v zemi, chová se jinak. Poté co před pár dny nepodal Donald Trump ruku demokratické předsedkyni Sněmovny reprezentantů Spojených států Nancy Pelosiové, udělala Pelosiová po ukončení jeho show gesto, které mluví za tisíce slov zde.

Politická korektnost musí jít stranou, když v zemi běží hybridní občanská válka. A jestli někdo řekne, že se jedná o USA, kde jsou velké poměry, velké boje a vůbec jiné politické mravy, ochotně ho přesměruji do sousedního Polska, které provozuje poměry blízké, až příbuzné.

Blíží se květnová volba polské hlavy státu. Kandidátka demokratické Občanské platformy Małgorzata Kidawa-Błońska vede aktivní kampaň a po posledních krocích prezidenta Andrzeje Dudy, který rovněž kandiduje a nyní jedná v zájmu strany PiS, která omezuje demokracii, neváhala napsat, co si o tomto politikovi myslí zde. Překládat z blízkého jazyka doufám netřeba.

Všimněte si, že takto se projevily dvě ženy. U nás se jim odvahou říct na plné pecky o zlu, že je zlem, vyrovnají Miroslava Němcová a Markéta Pekarová Adamová. Většina mužů v české politice jako kdyby parafrázuje název románu Marcela Prousta Hledání ztraceného času. Hledají ztracené koule.