Článek
Má sice název Ruce pryč od médií a bezesporu půjde o nepodřízenost České televize a Českého rozhlasu jakékoli vládě. Ale média nejsou to hlavní, co přivádí občany na protestní shromáždění.
Tady budu muset vyřešit lehký problém. Ve slušně napsaném textu se nemají používat sprostá slova. Jenže sprostá slova používá většina lidí ve chvíli, kdy sedí jako… no vidíte, zas to tady je. Naštěstí je čeština tak bohatá, že můžu napsat, že to sedí jako pihel na hrnec a že na Letnou přijdou lidé, které neskutečně sejří Babiš a jeho kumpáni.
Přijdou možná v rekordním množství. A určitě budou mít na transparentech napsáno, proč považují tuto vládu za výlupek neumětelství, hamižnosti a národní zrady. A jako vždy na podobných shromážděních budou mít účastníci opojný pocit, že je jich obrovské množství, že to Andrejovi, Tomiovi a další chásce pěkně nandali, a s tímto pocitem pak odjedou domů.
Možná si budou dokonce myslet, že tvoří svůj vlastní listopad, druhý po tom slavném v roce 1989. A že jako tehdy padla vláda normalizátorů, tak dnes musí padnout vláda neonormalizátorů.
Opravdu může z toho být druhý listopad 1989?
Dlouhý život má jednu výhodu. Člověk nepodléhá historickým mýtům o událostech, které se odehrály před jeho vlastníma očima.
Příběh o statečném lidu, který v listopadu 1989 vyrazil na náměstí a způsobil pád komunistického režimu, je mýtus. Ve skutečnosti zbabělá většina tehdejší společnosti vyčkávala, kdo bude nový boss v měnících se poměrech. Když už zůstala trčet na té straně, kde zbyl pouze šílenec Ceauşescu, usoudila – a to ještě jen městská populace – že je čas přeběhnout na stranu vítězů.
Změnu poměrů zařídily tři faktory. Za prvé Gorbačov v SSSR, za druhé směr politiky západní Evropy, za třetí impotence, zmatek a rozklad tehdejších komunistů. Jak to vypadá dnes?
Rusko je spojencem a faktickým patronem současné vlády. Západní Evropa je rozpolcená. Spojené státy jsou spojencem Ruska. Jediná potenciální slabina je chřadnoucí a stále zmatenější Andrej Babiš. To není mnoho, ale je to na rozdíl od dalších faktorů reálné.
Jak padají vlády? Po volbách. Demisí před volbami. Či neschopností premiéra vykonávat funkci.
Jak může ovlivnit existenci vlády sebemasovější demonstrace? Napřímo a ihned nijak. V podobě dlouhodobého a soustavného tlaku může. Ale to by se nesplácalo za pár týdnů jako v listopadu 1989.
