Článek
Zmíněnými političkami byly v Otázkách Václava Moravce senátorka za ODS Miroslava Němcová a europoslankyně za Stačilo! a zároveň předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná.
Ocituji ze zpravodajství: „Němcová řekla Konečné, že její komunistická strana opakovaně podporovala šéfa ANO Andreje Babiše, a připomněla, že komunisté vládu hnutí ANO v minulosti podporovali. „Vy mě tady nebudete z ničeho školit. My nemáme v genech destrukci demokratického řádu,“ řekla Němcová.
Konečná si zase do Němcové rýpla, když zmínila komunistickou brožuru s kritikou vlády nazvanou Fialovy pohádky, s tím, že jí senátorka dala inspiraci na „pohádky paní Němcové“.
Němcová, které Konečná ve vysílání darovala svou brožuru, knihu následně zvedla ze stolu a zahodila, čemuž se podivil i moderátor.
„Paní senátorko, vaše nenávist je velká, ale stejně vám nepomůže,“ glosovala to komunistka.
Vidím tady dva důležité body.
Za prvé. Němcová odkázala k dobám vládnutí KSČ, kdy fungovalo jako jediné kritérium posuzování správnosti čehokoliv členství ve straně znásobené privilegovaným původem, tedy dělnickým nebo rolnickým. Nebylo výjimkou, když nejen politické názory, ale také umělecká díla veřejně cejchovali a likvidovali jedinci, jejichž vrcholem v daných oblastech bylo poznání Lenina na obrázku či falešné zanotování Pec nám spadla.
Zároveň ustavovala strana do čela průmyslových podniků „dělnické ředitele“, jejichž jedinou kvalifikací byl správný kádrový profil a samozřejmě dělnický původ. Toto všechno byla diktatura průměru a podprůměru, v jejímž čele stáli nadprůměrně schopní kariéristé s neodolatelnou touhou řídit, vládnout a rozhodovat o osudech jiných.
Se zvlášť velkou chutí se na schůzích řešily tzv. personální otázky. Například sexuální život členů strany nebo odborů. Strana věděla nejlépe, jestli si může dovolit dospělý člověk mít mimomanželský poměr nebo vztah na pracovišti. Když členové a věrchuška usoudili, že někdo souloží tak volně, jak by si přáli oni pro sebe, ale jsou na to příliš zbabělí, provinilce trestali.
Tohle všechno dnes symbolizuje Konečná. Komunisté se chtějí znovu podílet na státní moci. Odhození jejich brožury je nenásilným gestem štítivosti.
Za druhé. Konečná nezná klasickou ruskou literaturu. V době vládnutí komunistické strany by za to dostala kartáč. Takže: ruský básník 19. století Nikolaj Někrasov, který byl za KSČ v učebnicích, napsal: „Nenaučí se milovat to srdce, které se unavilo nenávidět.“
Jinými slovy bez nenávisti nemůže být láska. Jen ty emoce v sobě nosí zcela odlišní jedinci a vztahují se k neshodným jevům, činům a bytostem.
