Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Co je cenné a co méně cenné

Skoro na den před 31 lety jsme stáli v hale Kennedyho prezidentské knihovny a muzea v Bostonu. Tím „my“ míním české novináře, kteří referovali o cestě prezidenta Václava Havla do USA, kde dostal na Harvardu ocenění doctor honoris causa. Prezident měl co chvíli dorazit.

Foto: David Neff, Novinky

Alexandr Mitrofanov

Článek

Kousek od nás postávala energická čtyřicátnice v teniskách, poslouchala, jak mluvíme, a nakonec nás oslovila. Zjistilo se, že je to Havlova americká fanynka. Čeká na něj, aby získala autogram do svého alba, které je celé věnováno českému prezidentovi.

Album mě ohromilo svou tloušťkou. Byly tam fotky a výstřižky s jedním jediným tématem: Václav Havel. „He is my hero!“ hrdě prohlásila paní, která se svého hrdiny dočkala, získala jeho podpis a měla bezesporu hodně šťastný den.

A teď kontrolní otázka. Zajímalo tuto paní, že Václav Havel platí českou korunou, nebo jí to bylo srdečně jedno, protože jí záleželo na síle osobnosti, nikoli na měně? Odpovídat na tuto otázku nebudu, nehodlám podceňovat inteligenci čtenářek a čtenářů.

Jak se pozná hodnota jednotlivých národních společností? Pro mě je to jasné. Musí vyprodukovat takové osobnosti, které překročí národní rámec a budou kladně uznávány jako přínos světu. Česko takové reprezentanty má.

Jan Ámos Komenský českou korunou neplatil, ale je to velikán světového formátu. Je z hlediska celého lidstva, nejenom krajanů, v jedné řadě s Karlem Čapkem, ale také s Jaroslavem Haškem, s nobelisty Jaroslavem Heyrovským a Jaroslavem Seifertem. Milan Kundera a Miloš Forman nejsou světovými umělci proto, že v mládí používali čs. korunu, ale proto, že to byly mimořádné osobnosti přesahující národní hranice.

Tomáš Garrigue Masaryk se dostal do světových dějin jako nepřehlédnutelná postava, nikoli z toho důvodu, že jeho podobizna je na bankovce v hodnotě 5000 korun českých.

Proč vykládám tyto banality? Protože zazněl jiný názor na téma co je cenné a co méně cenné.

To je reakce člena české vlády na výrok českého prezidenta, že bude třeba opustit sentiment ke koruně, pokud by bránila rozvoji Česka.

Pochopím ekonomickou debatu, zda by to bylo pro Česko výhodné. Ta se ostatně vede a tady je jeden z názorů. Ale stavět odpor proti euru na tom, že na bankovkách nebudou osobnosti? Copak přišli o své národní osobnosti Němci, Francouzi, Italové, Španělé a další, kteří už dávno nemají národní měnu, kterou vyměnili za euro?

Osobnosti se ve světě prosadí. Různě. Guru zmíněného ministra je například určitě znám mezi chilskými indiány pod jménem Ten, Který Ukradl Pero.

Související témata:

Výběr článků

Načítám