Článek
Každý, kdo se zajímá o debaty ve veřejném prostoru, si určitě všiml, jak vypadá jejich obsah. Vynechme extrémy, což je na jedné straně nenávist ke všemu, co převyšuje horizont pisatele nebo pisatelky, a na straně druhé přežívající kontingent sluníčkářů, kteří věří, že člověk je v jádru hodný a že pokud narazíme na lidskou svini, tak je taková jen proto, že jsme s ní málo a neuctivě mluvili o tom, že je v jádru dobrá, pouze o tom neví.
Zbudou dvě skupiny. V jedné jsou individua, kterým je všechno, co přesahuje rámec jejich osobního života, ukradené. Poptávají jistoty pro sebe. Kdo a jak ty jistoty poskytne a co tento poskytovatel udělá ze životů jiných, není pro ně důležité. Druhou skupinu tvoří již zmínění milovníci svobody, kteří se několik desetiletí domnívali, že tato hodnota, která je nade všechno, byla v Česku vybojována jednou provždy. Ukazuje se, že se mýlili.
Nejen v Česku se dostali k moci demagogové, kteří si zlepšují vlastní postavení sliby o jistotách. Jedou podle příručky, která se objevila před sto lety.
Následují tři citace.
„…každá účinná propaganda se musí omezit jen na velmi málo bodů a ty používat formou hesel tak dlouho, dokud si pod takovým slovem i ten poslední zcela jistě nedokáže představit to, co se od něj žádá.“
„Většina… je nejen vždy zástupkyní hlouposti, nýbrž i zbabělosti.“
„Každá propaganda musí být lidová a svou duchovní úroveň musí nastavit podle chápavosti toho nejomezenějšího z těch, na které se hodlá obracet.“
Schválně, poznal někdo Hitlera hned na první pohled? Nejspíše ne, protože tyto poučky používají autoritáři deroucí se k moci od Ruska do USA přes Evropu a mají s tím úspěch.
Občané toužící po svobodě, kteří pod tlakem reality museli opustit idealistické pozice, často vstupují do nové etapy chápání současného světa pouhým hořekováním. Jenže na to jim masy a jejich vládci kašlou. Vůči nim musí platit postoj založený na biblickém: „Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého.“
Útěk do závětří nikoho před touto bouří nezachrání.