Článek
„Prší, vážení, prší… Děkujeme Jezulátku. Co jsem říkal minulý týden na Slapech? Že se budu modlit. Takže jsem se modlil a modlil jsem se dobře. Prší a vypadá to na celý týden,“ řekl premiér ve zmáčeném tričku s extatickým výrazem uspokojení.
Jeho nadšení lze vzhledem ke katastrofálnímu suchu chápat, i když s pár přeháňkami sucho neskončí. O moc víc už však chápat nelze.
Jeho přístup je ještě horší než ten komunistický, kdy se zpívalo „poručíme větru, dešti“, zatímco vítr a déšť na nás kašlaly. V Sojuzu a v lidové Číně mnohdy nepomohlo vystřelovat do mraků jodid stříbrný, aby déšť spadl dříve a nezkazil se některý ze slavných dnů, zejména pak vojenské přehlídky. Na vymeteném nebi bez mraků ani jodid nepomůže.
I Babiš ale slibuje, že si vláda vykasá rukávy, a nechal obnovit Národní koalici proti suchu. Její první zasedání hned řídil a uložil příslušným orgánům vytvořit mapu míst, která jsou suchem nejvíce zasažená, a která už dávno existuje. Lídr v Babišově představách ale musí být akční a konat.
Když se Babiš chlubil, že jeho modlitba k Pražskému Jezulátku přinesla déšť, nepůsobil jako zkroušený, přírodními katastrofami sužovaný věřící, který jako biblický Job musí obstát ve zkouškách pevnosti své víry. Vypadal spíš jako pouťový vyvolávač Bill Starbuck z divadelní hry Nathaniela Richarda Nashe Obchodník s deštěm. Hlavní postava hry objížděla za sucha, kdy dobytek hynul a úroda schla, texaské vesnice a lákala od lidí peníze, protože umí přivolat déšť.
V klíčové scéně nakonec Bill přizná, že je lhář, darebák a podvodník, což Babiš po zveřejnění svého videa neudělal. Ani takovéto zblo upřímnosti ve své narcistní zaujatosti vlastními schopnostmi nemá.
Je to prosté, žádný obchodník s deštěm ani kouzelník nebo mág či šaman déšť přivolat neumí. Asi každý ví, že by pršelo i bez Babišovy modlitby.
Bůh je sice všemohoucí a vševědoucí, takže by to mělo být v jeho silách, ale nedělá to. Nejenže nechal vyprahnout většinu České republiky, ale taky sežehnout rozsáhlá území ve Francii, Španělsku nebo Chorvatsku. A i kdyby existoval a tu moc měl, tak by to určitě neudělal pro člověka postrádajícího jakoukoli pokoru, kterou křesťanství tak vyzdvihuje.
Pokud Babiš něco prosadí, bude to dobře. Pokud odmítne hloupá tvrzení, že klimatická krize skončila, a jejím popíračům zatne tipec, taky dobře, protože klimatickou změnu zažíváme. A sucho nemusí hrozit jen v Sahelu, ale i ve střední Evropě. A je potřeba se na to připravit.
Hlavně by si však měl Babiš najít člověka, co bude mít na starosti jeho mediální komunikaci. Stejně jako po heroickém výstupu na Lysou horu působí i ve svém příspěvku o dešti a Jezulátku jako pomatený, euforický stařík, ne jako seriózní politik. Chová se jako člověk z doby, kdy se kradla v kostele posvěcená hostie pro krávu, která nedojila. Možná by měl uvažovat, jestli by přece jen neměl jít do důchodu.