KOMENTÁŘ: Proč se obchody i služby mohou klidně otevřít - Thomas Kulidakis

Je totiž načase si přiznat, že neustálé udržování lockdownu zatím nedosáhlo kýžených výsledků. Virus se podle statistik šíří dál, best in covid už v podstatě jsme a po dlouhých měsících uzávěr se situace nelepší. Pokračování naplňuje Einsteinovu definici šílenství, tedy dělání stále stejné věci s očekáváním jiného výsledku.

Není vhodná doba hledat viníka aktuálního stavu, ukazovat prstem a podobně. Vláda si s opozicí může podat ruce, protože každý z politických bloků měl od loňského března období prosazování rozvolnění. Stejně tak vinění vlády občany a občanů vládou je hádka ve slepé uličce, protože v tom jedou všichni stejně.

Projevuje se to kupříkladu v případě zmíněných obchodů, ale také služeb a pohostinství. Je veřejným tajemstvím, že v konečném důsledku se ke zboží různě dostat dá, mírně či více konspirativním způsobem se dá dostat ke službám kadeřnickým, fitness i službám jiným. Dá se zajít i na pivo a jídlo, ovšem způsobem nanejvýš konspiračním. Z hlediska šíření covidu-19 se těžko dá chápat, že je o tolik nebezpečnější jít se nechat ostříhat nebo si koupit oblečení, než jít pro potraviny do supermarketu nebo menšího obchodu.

Havlíčkův návrh, pochopitelně podporovaný patřičnými sektorovými svazy, už celkem očekávaně narazil na odpor epidemiologů a nejvíce vyděšené veřejnosti. Jako úlitba výše zmíněným jsou tedy zařazena hygienická opatření, včetně kvalitních respirátorů pro obsluhu, dezinfekce, omezeného množství nakupujících podle rozlohy provozovny. Na tom není nic špatného. Mýt si ruce by měl být základní návyk i bez covidu-19. A úklid provozoven také.

Dalším ústupkem je návrh, že by to vše bylo na zkoušku. Kdyby věci šly špatně, mohlo by se „zatáhnout za brzdu“. To by pořádně zabrnkalo na nervy nejen prodejcům, ale i jejich zaměstnancům. Na druhou stranu by bylo čtrnáctidenní otevření potěchou pro obyvatele, kteří by si legálně mohli doplnit nezbytné oblečení. V případě otevření služeb by si mohli také legálně zastřihnout vlas či vous, posílit imunitu cvičením i jinde než venku či pokoutně uvnitř.

Ostatně už víme, že covid-19 je nejvíce nebezpečný pro určitou skupinu osob. Nějaké vakcíny i přes zpackané nákupy řízené Bruselem v České republice jsou, takže se rizikové skupiny očkují. Pro ty ohrožené nejvíce, kteří by to potřebovali, premiér Andrej Babiš slíbil do konce února pořídit experimentální lék Bamlanivimab od americké společnosti Eli Lilly. Má zmírnit nejvážnější příznaky a je pro nejvíce ohrožené.

Lidé, kteří se viru nejvíce obávají, si dávají pozor a dávat si pozor budou i nadále. Lidé, kteří se obávají méně, stejně více pozor dávat nebudou. Je třeba přestat si lhát do kapsy a přiznat si, že zachraňovat lidi proti jejich vůli jde jen po určitou omezenou dobu, jejíž čas se naplnil. Může to skončit zle, a pokud skončí, lidé si budou dávat pozor o to víc a dobrovolně. Ale zkusit by se to mělo, protože je dost dobře možné, že se situace příliš nezmění.

Dokud není lockdown naprostý, což evidentně nikdo nechce, míjí se účinkem. Uvolňovat se rozhodly i jiné státy, sousedním Polskem počínaje, Itálií, Španělskem, Bulharskem, Chorvatskem a Slovinskem konče. Čas nazrál i v České republice.