Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Proč se na tiskových konferencích vlády neříká premiérovi Andy - Hana Fruhwirtová, Petr Šabata

Když oficiálně jedná například s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem, premiér Andrej Babiš zcela jistě nemluví o prezidentu Donaldu Trumpovi jako o Doníkovi nebo jinak familiérně či neuctivě. A ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka při formálních zasedáních tripartity nepokřikuje na předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu, že by se Pepan měl stydět za ty, které zastupuje.

Foto: Petr Topič / MFDNES + LN, Profimedia.cz

Premiér Andrej Babiš a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka na tiskové konferenci vlády

Článek

Ale přesně v tomto duchu se oba členové vlády vyjadřovali o novinářích na poslední tiskové konferenci po jednání vlády. Babiš v odpovědi redaktorovi Deníku N mluvil o jeho kolegyni Zdislavě Pokorné jako o „Zdíše“. Ministr Juchelka pak redaktorce Seznam Zprávy Zuzaně Najvrtové řekl, že její redakce odvádí odpornou novinářskou práci a ona by se „měla stydět, že pracuje pro Seznam Zprávy“.

Bylo to hrubé porušení pravidel komunikace na Úřadu vlády v přímém televizním přenosu. Na tiskových konferencích po jednání kabinetu premiér a ministři informují o výsledcích schůze a novináři se ptají nejen na projednávaná témata, ale i na další aktuality. Premiér slíbil, že bude odpovídat na všechny otázky. Což také on i ministři plní, a pokud někdy Babiš odešel před skončením konference kvůli dalšímu programu, novináři to nebrali úkorně.

Předseda vlády média pravidelně kritizuje, často nevybíravě a s fakty si někdy hlavu neláme. Ale osobní útoky jsou zcela za hranou přijatelného.

Ministři a novináři jsou na vládní tiskové konferenci, na oficiální státní půdě a se srozumitelnými pravidly - koneckonců dlouhou tradicí stvrzenými - za dvě důležité instituce: vláda za moc výkonnou a média v demokratické společnosti sledují mocné a upozorňují (nejen) na jejich přešlapy. Není to soukromá debata bez pravidel někde v hospodě.

Premiér a ministři jsou povinni plnit svou roli, dělat práci, za kterou je občané platí. A novináři jsou na úřadu vlády hosty, kteří rovněž dělají svoji práci - předávají čtenářům, divákům, posluchačům informace důležité pro jejich život. V pondělí to byla například fakta o nové registraci aut, nebo o změněných pravidlech pro výstavbu větrných elektráren.

V pondělí Babiš s Juchelkou ze svých rolí vypadli a dopustili se faulů, osobních útoků.

Členové vlády přitom mají politickou moc, aparát státu k dispozici a díky tématům, která spravují, pozornost občanů. Výroky premiéra a ministrů žijí dál, dostávají se na sociální sítě a lidem ukazují, jak je přijatelné mluvit o konkrétních novinářích. Také slouží jako signál pro příznivce těchto politiků, že si ten a ten novinář zaslouží jejich nedůvěru a posměch. Útoky na sociálních sítích jsou pak sprosté, agresivní a jejich autoři dokonce vyhrožují fyzickou likvidací novinářkám a novinářům i jejich rodinám.

Evropská komise zveřejnila před pár dny letošní zprávu o právním státu a v kapitole o Česku výslovně uvádí, že „novináři nadále čelí závažným slovním výhrůžkám a obtěžování“. Dokument odkazuje na 27 incidentů zaznamenaných organizací Media Freedom Rapid Response: většina z nich souvisela s urážkami a delegitimizací novinářů i hrozbami žalobou ze strany politiků.

Také úroveň komunikace na tiskové konferenci vlády ovlivňuje důvěru občanů v instituce, ve slušnost a solidní vládnutí. Proto je i v zájmu premiéra Babiše a ministra Juchelky, aby tam osobní útoky na novináře neměly místo.

Související články

Výběr článků

Načítám