Článek
Jednou z nich je skutečnost, že i nestoudná politická lež může být na čas úspěšným nástrojem manipulace. Nebo že dočasně lze masy okouzlit i primitivními nacionalistickými hesly jako „Amerika na prvním místě“. Nakonec se ale ukáže, že lež má krátké nohy. A že populistický nacionalismus nedokáže řešit globální krize, jako je pandemie nemoci covid-19 nebo klimatické změny.
I u nás slyšíme z úst premiéra opakovaně, že jsme v tom či onom „jednička“, a pokud zatím nejsme, brzy budeme. Když se neslavně staneme světovou „jedničkou“ v počtu nakažených covidem-19 v přepočtu na sto tisíc obyvatel, je to prý jen dočasné vybočení z cesty k onomu typu premiantství, kterým by se premiér rád chlubil.
Bohužel pro něj, stejně jako pro Trumpa, lidé většinově nakonec prokouknou, že na této logice je cosi vadného. Trump, který byl přesvědčen, že je neporazitelný, i kvůli tomu prohrál volby o sedm milionů hlasů.
Bohužel politik, který sám sebe přesvědčil, že je ve všem na světě nejlepší, prohře ve volbách nerozumí. Trump tak už měsíce před volbami tvrdil, že pokud snad prohraje, bude to jen zásluhou podvodů. Výsledkem nakonec je, že USA před inaugurací Joea Bidena zažily pokus o puč.
U nás premiér naštěstí nemá v poměrném volebním systému takovou sílu, aby s voliči mohl demagogicky cvičit tak, jako dělá Trump s těmi svými. Má za sebou ale prezidenta, který je zvolen většinově, a který už několikrát ukázal, že mu jsou ústavní pravidla a volební aritmetika ukradené.
I proto se už dopředu množí obavy, že i když v příštích volbách vyhraje kupříkladu koalice Pirátů a STAN, jak naznačují některé průzkumy, Zeman neuzná volebního lídra této koalice Ivana Bartoše a jmenuje premiérem opět Babiše coby lídra nejsilnější strany.
Byl by to útok na výsledky voleb „oklikou“, schovaný za vznešené řeči o tom, že prezidentovi takové jednání ústava nezakazuje. Jenže pořád útok. A po měsících chaosu, který „režíruje“ v pandemické krizi právě Babiš, by mohly čachry s volebními výsledky u nás vyvolat podráždění veřejnosti o poznání větší, než když se zemi dařilo.
Zeman s Babišem by měli zejména studovat obranné reakce demokratické veřejnosti a institucí v USA. Už se zdálo, že Trump porazí nebo obejde systém, ale nakonec systém a demokracie porazily jeho.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Mimo jiné to bude znamenat, že po jeho odchodu z centra moci bude čelit žalobám a vyšetřování. Významný americký historik Douglas Brinkley dokonce věští, že Trump může být prvním americkým prezidentem, který skončí ve vězení. To se ovšem obecně týká politiků v kterýchkoliv demokratických zemích, i jejich různých pobočníků, kteří pozapomněli, že „systém“ si na ně netroufne, jen dokud jsou na vrcholku moci.